top.gif (1264 bytes)  

 

n1.gif (1497 bytes)

 

h03.jpg (205373 bytes)

 

11.

Pane, vždyť víš.

Šel jsem na vojnu.

Neměl jsem dost odvahy říct ne.

Vymlouval jsem se.

Chtěl jsem ti dělat reklamu.

Říkal jsem si, že i tady musíš zvítězit.

Zpočátku jsem četl bibli.

Proroky.

A nebyl jsem dost pozorný.

Chyběla mi trpělivost.

Chyběl mi sedmý den v týdnu.

Pokaždé.

Nesměl jsem totiž do kostela.

A sviňák mne zase podvedl.

Celou dobu jsem měl na mysli,

že se musím vrátit.

On mi potom nakecal, že je to tak v pořádku.

Já blázen si chtěl dávat pozor,

abych ho viděl kolem sebe.

Ale on mě doběhl.

"Povedlo se ti to.

Směj se!

Dobrej žert.

Vím, že jseš silnější!"

Začaly mi docházet síly.

Začal jsem mít dojem,

že ti Pane budu sloužit,

když budu ostatním blízko.

Ale teď houby vím, co je to blízko.

Stal jsem se vojákem.

A přestal jsem to být já.

Už jsem myslel jen na sebe,.

Vzpomněl jsem si, co jsem ti slíbil.

Poznal jsem najednou, že na to nestačím.

"Jsem slabej!"

Neměl jsem sílu, začít s tím něco dělat.

Neměl jsem odvahu.

A tady jsem nalezen.

 

Sedím tu slabej,

bez naděje,

že by se něco mohlo změnit dřív,

než mě pustěj.

Bez sebevědomí.

(A to je tady důležitý - udržuje respekt mezi ostatními.)

nemám energii něco udělat.

Jsem unavenej a cejtím,

Že bych se měl nad sebou rozbrečet.

Jenže ani na to nemám.

 

Tak jsem se dneska probudil.

Právě se jde na snídani.

Dostali jsme kus vopečenýho salámu

A jen dvě půlky krajíčku suchýho chleba.

Po snídani jsem vzal druhej krajíček,

lámal jsem ho

a jedl po kouscích.

Zapíjel vybledlým čajem.

Teď věřím, že se dá něco dělat.

Ale bude to dřina.

Zatracená dřina.

Kdo ví, jestli to vůbec někam povede.

 

h80.jpg (9872 bytes)

 

Dvojice všemocných pomahačů vševlády se dala do práce.

Žádostivost a strach.

Zotročily jejich mysl.

Magické kouzlo přitažlivosti moci

si podmanilo svět.

Pohlcuje každého,

kdo jen jednou

jen jednou

jednou okusí.

 

h15.jpg (26911 bytes)

 

n3.gif (1427 bytes)