19.12.2024

Dnes byl poslancům rozeslán tento dopis: 

 

Vážený poslanče, poslankyně.

 

„Varuji vás před tím, zachovejte si, prosím, velmi zdravou distanc od politiků a od státu. Nedělá nám dobře, nám katolíkům, když se příliš přibližujeme státu,“               Karel Schwarzenberg 9. 3. 2013

 

 

 

Když se jednalo o církevních restitucích (přesněji o zákoně 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), který překračoval jak hranici února 1948, tak i něco, co se nazývá dobrými mravy, mluvilo se o tom, že bude následovat odluka církví od státu. Mnozí měli za to, že cena za majetkové vyrovnání je nepřiměřeně vysoká, ale pokud bude následovat skutečná odluka, tak se to snad za takové peníze vyplatí.

Zároveň mnozí poukazovali na to, že náhrada za majetkové restituce fyzických osob se uskutečnila jen v nepatrné míře – za činžák v Praze byla vyplacena náhrada ve výši desítek tisíc. Firmy, respektive právnické osoby, vyvlastněné a zničené komunistickým režimem, restituovány nebyly vůbec. Obyčejný občan by očekával, že církev přijme stejné restituční podmínky, jaké měl každý jiný, nebo že dokonce bude chtít méně z důvodů křesťanského učení. Katolická církev jako právnická osoba si v rozporu s křesťanským učením prosadila restituce ve vysoce nadstandardní míře, jaké v naší zemi neměl nikdo.

V čem odluka měla spočívat? Stát má po provedení majetkového vyrovnání zrušit zvláštní výhody, kterých církve požívají. Církve se stanou běžnou právnickou osobou bez jakýchkoli výjimek. Na internetu máme docela přesnou charakteristiku odluky: stát nestará o církve více než o ostatní spolky a církve nemluví do záležitostí státu. Stát musí přistupovat ke všem náboženským společnostem spravedlivě a bez rozdílu, a po odluce také stejně, jako k jakékoli jiné právnické osobě.

Pro mnohé je nepochopitelné, z jakého důvodu se církevní představitelé objevují při různých státních záležitostech. Má se tím vyjádřit, že stát se podřizuje jejich názoru? Má se tím vyjádřit, že církve chtějí mít politickou roli? Například letos při vzpomínkové akci ke státnímu svátku dne nezávislosti 28.10. na Vítkově vystupuje představitel katolické církve. Co symbolizuje přítomnost katolického představitele na státní akci? Katolická církev, která byla odpůrcem samostatnosti Československa, chce demonstrovat, že se opět stává součástí státní mašinérie? Nebo si tím chce vysloužit nějaké další výhody? Chce demonstrovat svou moc a bohatství?

Význačný evangelický farář Miloš Rejchrt navrhoval, aby se po majetkovém vyrovnání na několik let uskutečnila odluka a jakási karanténa. Úplné oddělení. A teprve poté by mohl stát a církve či konkrétní církevní subjekty uzavírat ad hoc smlouvy o spolupráci, která by se řídila běžným právem. Došlo by k pročištění spolupráce, i ateistické veřejnosti by bylo zřejmé, že spolupráce je transparentní, že je výhodná pro obě smluvní strany, že nevzniká na základě nějaké ideologie, že je projevem svobodné vůle obou smluvních stran.

Zatím k žádné odluce nedošlo. Pro veřejnost a to i pro mnohé věřící je nepochopitelné, z jakého důvodu platí jiná pravidla pro církevní školy, než pro školy soukromé. Je nepochopitelné, proč mají existovat vojenští kaplani placení ze státních peněz. Armáda v maximální míře umožňuje vojákům účastnit se náboženského života v blízkosti posádek. Velitelé využívají vojenské psychology, kteří jsou ve služebním poměru. Pokud církve, navíc ne všechny, ale jen ty, které jsou členem Ekumenické rady církví, chtějí vysílat své duchovní pracovníky k nějaké nadstandardní službě, pak by si to po majetkovém vyrovnání měly platit ze svých prostředků. Je stěží obhajitelné, že církve uzavírají sňatky, v rámci odluky by měly pro všechny občany platit stejná pravidla při uzavírání manželství a pokud si chtějí církve uspořádat obřady podle svých tradic a svého uvážení, pak by si takové obřady měly uspořádat bez účasti státu a bez jakéhokoli přeneseného výkonu státní správy. Veřejnost by si také představovala, že po majetkovém vyrovnání si budou církve platit vysílací čas v médiích stejně, jako si jej musí zaplatit jakýkoli jiný subjekt.

Nyní se projednává sněmovní tisk 844, smlouva mezi ČR a Svatým stolcem o některých právních otázkách. Jedná se o smlouvu o lidských právech, takže musí být schvalována ústavní většinou. Smlouva potom bude mít přednost před naším ústavním pořádkem, jinak řečeno bude mu nadřazená. Fakticky tato smlouva znemožní odluku, vytváří privilegovaný vztah mezi Českou republikou a Vatikánem, resp. katolickou církví. Ústava v článku 2 odst. (1) říká, že „stát se nesmí vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání“.

Katolická církev si vymohla asi tisíckrát bohatší restituce, než kdokoli jiný v naší zemi. Je to nespravedlivé, avšak za tyto peníze si občané zaslouží úplnou odluku. Vážený pane poslanče, Parlament dluží české veřejnosti provedení skutečné odluky státu od církví. Smlouva předložená Parlamentu pod číslem 844 tuto odluku vylučuje.

Prosím tedy o odpověď, jak hodláte zařídit, aby došlo ke skutečné pro všechny prospěšné odluce a aby byla vyloučena diskriminace nekatolických církví. 

Jiří Payne