Tímto názvem se označuje ženská škola, která působila v letech 1845-1850 pod vedením Františky (Svatavy) Amerlingové (1812-1887, manželka Karla Slavoje Amerlinga), Josefa Wenziga a dalších. Do roku 1847 působila tato škola v Amerlingově Budči, po jejím zrušení působila samostatně v pražské Vodičkově ulici. Na ni navázala škola pro ženy založená Spolkem Slovanek (později Výbor dam pro ženské vychování), který tvořily s Honoratou Zapovou (1825-1856) spolu s Johanou Fričovou (1809-1849, manželkou dr. Josefa Friče) a Františkou Amerlingovou v roce 1850; ta zanikla v roce 1870.