Prof. dr. Eduard Babák (* 8. 6. 1873 Smidary, † 30. 5. 1926 Brno) český fyziolog, biolog a experimentální morfolog, profesor na pražské UK a na brněnské Masarykově universitě, první rektor MU Brno.
Po maturitě na gymnáziu v Jičíně studoval E. Babák v letech 1892-98 na české lékařské fakultě v Praze. Tam jej nejvíce ovlivnil F. Mareš. Stejně jako on byl neovitalistou, stoupencem názoru, že za všemi fyziologickými a psychickými ději stojí a řídí je centrální životní síla (vis vitalis). Roku 1903 se Babák na lékařské fakultě v Praze habilitoval, později se stal profesorem. Od roku 1919 působil na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a na Vysoké škole veterinární v Brně. Měl velké zásluhy o úspěšné založení a skvělou úroveň těchto vysokých škol.
Kromě řady prací o vzniku a vývoji tkání, orgánů a orgánových systémů světově proslul výzkumy mechaniky a inervace dýchání a účinků kyslíku v tělovém hospodářství. Z mnoha jeho publikací byla v Čechách nejvíce rozšířena dvousvazková příručka fyziologie, která vyšla roku 1925 pod názvem Tělověda. Velkou pozornost věnoval Babák také popularizaci vědy, byl zakladatelem a redaktorem tří přírodovědeckých časopisů (Příroda, Akvaristické listy a Biologické listy).

Prof. dr. Eduard Babák Studium na české lékařské fakultě v Praze ukončil promocí v roce 1898. Vystudoval také fakultu filozofickou. Od r. 1899 byl asistentem fyziologického ústavu v Praze, kde pracoval pod vedením prof. Františka Mareše. V roce 1903 se habilitoval z fyziologie, v roce 1907 se stal mimořádným a v roce 1917 řádným profesorem. Řádnou profesuru získal i na brněnské LF MU, kde byl v r. 1919/20 proděkanem, 1921/22 děkanem a 1924/25 rektorem Masarykovy univerzity v Brně. Vybudoval této univerzitě fyziologický a biologický ústav. Mimořádně se zasloužil o rozvoj biologických věd a o osamostatnění oboru biologie na lékařských fakultách. Zabýval se hlavně srovnávací fyziologií, morfologií a byl výborným experimentátorem. Světovou proslulost získal svými výzkumy fyziologie dýchání. Publikoval i populárně vědecké knihy např. o tělovědě a o výživě.

Od 1884 do 1892 studoval na Gymnáziu v Jičíně a od roku 1893 medicínu a fyziologii na Pražské univerzitě. Od roku 1898 působil jako odborný asistent Františka Mareše ve Fyziologickém ústavu. V roce 1903 začal vyučovat obecnou fyziologii na Univerzitě Karlově. V roce 1919 byl Babák jmenován řádným profesorem a dne 16. dubna 1923, MVDr. honoris causa. V letech 1919-1921 byl rektorem Vysoké školy zvěrolékařské v Brně (1919–1921), později děkanem lékařské fakulty (1921-1922) a rektorem Masarykovy univerzity v Brně (1924-1925). Zemřel 30. 5 1926. Po rozloučení s akademickou obcí v Brně 2. 6. 1926 byl převezen do Vokovic u Prahy, kde byl 4. 6. 1926 pohřben.