„Nejstarší syn mého dědy Johann byl při studijích neobyčejně pilný, neustále vynikající žák a stal se doktorem práv i filosofie. … Byl nejprve vlastník a správce statku ve Zbuzanech, potom vinice Hadovka, později delší dobu správce (Wirtschafter) statku Chlum a Vidovice a nakonec správce Vysočan, kde zemřel. Flegmatik „come il faut“ přenechával hospodářství své ženě a ponechal si jen rozhodování při prodeji obilí. … Se svým otcem korespondoval německy, s dědou česky. Návštěvy se dělaly, pokud se pamatuji jednou ročně.“