Projekt fontány před Rudolfinem
Navrhli a provedli sochař Bohuslav Schnirch a architekt Josef Fanta.
|
Otisk ze Světozora, Soutěžní projekt pod heslem Zdrojem buď vždy zdraví, čistoty a síly získal v konkursu roku 1891 čestné uznání
Fontána před Rudolfinem. Světozor roč. 22 č. 22 |
|
Projekt fontány před Rudolfinem v Praze
Navrhli a provedli sochař Bohuslav Schnirch a architekt Josef Fanta
značka L*
Při konkursu 1891 vyznamenán cenou druhou.
otisk ze Světozora
|
Detaily provedení z pozůstalosti BS, fotografie 6x10 - 1891
|
|
Detaily provedení z pozůstalosti BS, fotografie 6x10 - 1891
|
Dary vod 1897
|
Bystrost proudu - Pramen 1897
|
Bystrost proudu - Pramen 1897
|
Konkurence na fontánu před Rudolfinem v Praze
1897
Konkurenční návrh J. Fanty a B. Schnircha, poctěný první cenou a doporučený k
provedení
Pohled z náměstí ve směru k Malé Straně.
|
Detail 1897
Života a zdraví vnášejte věčně v drahý náš kraj Vltaviny.
Proudy bystrosti svojí a štědrou sklizeň dávejte sil nám na vzdory věkům.
Téměř šest let po slavnostním otevření pražského Rudolfina (1885) byla vypsána soutěž na zvelebení rozsáhlého prostranství před vlastní koncertní budovou (dnešní Náměstí Jana Palacha). Přestože soutěžní porota udělila několik cen a čestných uznání, k realizaci nebyl doporučen žádný z přihlášených návrhů. Podobná situace se pak zopakovala ještě dvakrát. Do soutěží se s různě obměňovanými návrhy přihlašoval i sochař Bohuslav Schnirch, spoluautor sochařské výzdoby Rudolfina. Zatímco Schnirch měl pojednat sochařskou složkou návrhů, architektonický koncept zpracovával Josef Fanta. Cesta obou mužů za novým vodním prvkem Prahy se ubírala postupnou redukcí původně poněkud přebujelé plastické výzdoby a zjednodušováním architektonického členění. V Galerii Jiřího Karáska se zachovaly dva sádrové modely (inventární č. IP 4 a IP 5), části Schnirchova a Fantova modelu, kterým obeslali v pořadí třetí soutěž konanou v roce 1897. Jejich představa nové fontány se odvíjela od ústředního prvku v podobě obelisku zdobeného reliéfy s tématy „Život a zdraví“ a „Čistota a krása,“ které doplňovaly hymnické verše oslavující životodárnost vody. Podstavu obelisku oklopovaly sochy volavek, jimž měla ze zobáků prýštit voda. Spodní etáž obelisku byla krom toho doplněna o dvě alegorie, jejichž sádrové modely získal později do sbírky Jiří Karásek. První z nich, „Bystrost proudu“, měla podobu muže vylévajícího vodu z amfory. Druhá alegorie pojednávala téma „Dary vod“, personifikované ženskou postavou nabízející misku s vodou. Celý obelisk společně se sochařskou výzdobou tvořil střed osmihranného bazénu, po jehož vnější obrubě byly rozmístěné dětské postavy, které držely další vodní chrliče ve tvaru ryb a mořských hadů. Přestože tento návrh dvojice Schnirch-Fanta získal v soutěži první cenu, nebyl, podobně jako jeho vítězní předchůdci v minulých soutěžích, doporučen k realizaci. Zdá se, že komisi vadil především prvek obelisku, který by dle jejich názoru nevhodným způsobem opticky ovládal celý prostor před budovou Rudolfina. |
|
Sádrový model střiku na kašnu 1897
|
|
|
Ilustrace k článku
Anonymní
článek: Fontána před Rudolfinem v Praze, Zivot, 1897/číslo 4 (strany 81 - 136),
str. 109-110,
cit dle:
http://depositum.cz/knihovny/zivot/strom.clanek.php?clanek=20363
Zpět na Některé práce Bohuslava Schnircha