Čtyřpodlažní činžovní dům s mansardou v neorenesančním slohu stojí na tomto místě přibližně od 1890. Manželé Gronowští dům koupili v roce 1900 za 136 00 zl. a přistavěli další dvě patra. V přízemí si zřídil cukrárnu pana Starorypińský. V roce 1906 převzal cukrárnu pan Karol Briesemeister se svou ženou, která stávala za pokladnou a vedla firemní finance. Cukrárnu upravil a pojmenoval ji ‚Švýcarská kavárna‘.

Interiér sestával z několika staromódních místností, opatřených velkými lustry, mnoha zrcadly, křesly a pohovkami potaženými bordó sametem, litinovými a dřevěnými stolky s mramorovými deskami, s bufetem z ořechového dřeva přes celý sál. Cukrárna nabízela také dámský salonek v růžové barvě se třemi zrcadly. Na bufetu za sklem se nabízely koláče, zákusky, dorty, koblihy, placičky a nezbytné kakao. Vůně sladkostí se mísila po celé kavárně s cigaretovým dýmem a vůní kávy.

Název ‚Náměstí pěti rohů‘ se příliš nevžil, spíš se používaly názvy ulic. Náměstíčko ale patřilo k nejrušnějším částem města. V domě se usídlily redakční kanceláře a redakce populárních novin, magazínů a časopisů. Kavárna měla otevřeno od šesti ráno do půlnoci a sloužila ve velké míře novinářům a redaktorům k schůzkám a rozhovorům. Takovou atmosféru měl dům i v době, kdy zde bydleli Harryho rodiče.

V roce 1928 byla na střeše umístěna proslulá světelná reklama s logem a nápisem ‚Chevrolet - Wyrób General Motors‘, v roce 1936 ji nahradila jiná už neonová reklama ‚Cognac Montbel Marteau‘, na které se z láhve dolévá pití do číše. 

V září 1939 při bombardování Varšavy byl tento dům zasažen a vyhořel i s kavárnou. Torzo budovy bylo ještě více poškozeno v roce 1944 v průběhu Varšavského povstání.

Počátkem šedesátých let byla na tomto místě postavena podle projektu architektů Zygmunta Stępińského a Andrzeje Ileckého jedenáctipodlažní budova z litého betonu se stejně pojmenovanou kavárnou v socialistickém stylu rozšířenou i do prvního patra. Po pádu komunismu byla kavárna přejmenována na ‚Sphings‘.