25. prosinec 1745. Po katastrofálním ústupu z Čech pruský král Bedřich II. rychle shromáždil na jaře 1745 ve Slezsku více než 85 000 bojeschopných mužů. Koncem května vyrazila habsburská armáda z Trutnova přes Libavský průsmyk ke slezskému Ostřehomu (Strzegom). Bedřich II. byl však o jejích pohybech dobře informován a v noci z 3. na 4. června se rychlým pochodem ocitl v těsné blízkosti jejího ležení u Hohenfriedbergu (Dobromierz). Nenadálý ranní útok přinesl Prusům skvělý úspěch a poražená habsburská armáda i se spojenými Sasy nastoupila zpáteční pochod. Pruský král jim postupoval v patách až ke vsi Chlum u Hradce Králové, kde se s vojskem opevnil a pustošil odtud celý kraj. Při návratu do Slezska Bedřich II. odrazil 30. září útok Karla Alexandra Lotrinského u Žďáru nedaleko Trutnova. Vzdor tomu však Prusové museli Čechy vyklidit a navíc se smířit s tím, že byl ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie, císařem Svaté říše římské jako František I. Od tohoto data měla armáda i civilní úřady habsburské monarchie opět právo nazývat se císařsko-královskými.
Pruský král se za politický neúspěch odškodnil tím, že počátkem zimy 1745 porazil spojenou armádu saského polního maršála Friedricha Augusta Rutowského a císařsko-královského polního maršála Philippa von Grtine v bitvách u Katholish-Hennersdorfu a Kesselsdorfu. 25. 12. byla v Drážďanech uzavřena mírová smlouva, jíž habsburská monarchie podruhé oficiálně předala Prusku vládu nad většinou Slezska a nad Kladskem. Bedřich II. na oplátku uznal císařský titul Františka I. Sasko muselo pruskému vítězi zaplatit jeden milion tolarů válečné náhrady. Ve válkou postižených krajích Českých zemí se ještě dlouho vyčíslovaly válečné škody a na mnoha místech propukl hladomor.