18. červen 1757. Soustředěným pochodem čtyř armádních uskupení ze Saska, Horní Lužice a Slezska shromáždil pruský král Bedřich II. před českou metropolí na jaře 1757 početné vojsko. Velitelé císařsko-královské armády, princ Karel Alexander Lotrinský a hrabě Browne, byli nuceni svést 6. května východně od pražských hradeb bitvu, jež se dnes nazývá bitvou u Štěrbohol, neměli však úspěch. Část poraženého vojska ustoupila na jih, část se nechala zablokovat v obklíčené Praze společně se svými nešťastnými vojevůdci. Těžce zraněný maršál Browne prý na smrtelném loži prohlásil, že nedokáže-li královna Marie Terezie udržet Prahu, bude muset záhy prchat z Vídně. Dvorská válečná rada podnikla všechna opatření ke zformování nové armády. Do jejího čela byl postaven polní maršál Leopold Josef Maria hrabě Daun, jemuž se poprvé podařilo zvítězit nad pruským králem ve velké polní bitvě nedaleko Kolína. Datum 18. června 1757 označila sama panovnice za den ‚znovuzrození monarchie‘, neboť Prusové museli přerušit obléhání Prahy a do počátku srpna vyklidit celé Čechy. Vítězství u Kolína aktivizovalo spojenecký pakt s Francií, Ruskem a jejich prostřednictvím i se Švédskem, což habsburské monarchii vyneslo finanční podporu ve výši dvanácti milionů zlatých ročně a pomoc více než180 000 francouzských, ruských a švédských vojáků. V polovině listopadu 1757 se vzdala veliteli císařsko-královského obléhacího sboru generálu Ferenci hraběti Náasdymu Svídnice, zajišťující vítězům bezpečné spojení mezi Čechami a Slezskem. Hlavní síly pod princem Karlem Alexandrem Lotrinským zaútočily na slezskou metropoli Vratislav a porazily pod jejími hradbami pruskou armádu Augusta Viléma vévody brunšvicko-bevernského, který byl zajat a internován ve Znojmě. Slezané se bez odporu podřídili správě nejvyššího zemského komisaře, dosazeného českou a uherskou královnou Marií Terezií. Udržení Slezska její armádou by znamenalo konec pruských válečných plánů, protože bez daní a rekrutů z této bohaté provincie by armáda Bedřicha II. přestala prakticky existovat. Tuto hrozbu pruský král odvrátil nečekaným vítězstvím nad císařsko-královskou armádou u Leuthenu (Lutynia) počátkem prosince 1757. Poražená císařská armáda byla nucena přezimovat v Čechách a na Moravě.