Jak jsem se stal blogerem
12.4.2009
Dlouho jsem si jako konzervativec říkal, že se nepotřebuji podílet na takových novinkách, jako je ‚BLOG‘ a že to je nejspíš něco podobného, jako ‚SPAM‘, že deníček jsem si nikdy nepsal a tak podobně.
Přátelé mne přesvědčovali, ať to zkusím, a já tvrdil, že nemohu psát každý den, jelikož mám sám na sebe požadavek psát dobře a to že tak rychle nejde.
Stále jsem přesvědčen, že Internet je objev srovnatelný s vynálezem knihtisku – poprvé v dějinách může každý člověk sdílet své myšlenky a zájmy s celým světem bez jakékoli cenzury. Právě proto jsem si sám ukládal střídmost, jelikož mi svět připadá tak zamořený prázdnými slovy. Váha slova se blíží k nule. Už jsem to mnohdy viděl, plácnout něco do virtuálního světa je tak snadné a odpovědnost skoro žádná.
Stále jsem se utěšoval, že jsem byl přece jedním z prvních českých politiků, který používal Internet, takže jsem blahopřejným e-mailem gratuloval Clintonovi ke vstupu do civilizovaného světa elektronické komunikace.
Jenže přátelé neustali. Začal jsem znovu uvažovat. Uvědomil jsem si, že vlastně nevím, co to znamená BLOG. Zahledal jsem ve slovníku a nic. Můj slovník takové slovo nezná. Teprve další pátrání mi objasnilo, že se zřízením BLOGu stávám bloggerem a vstupuji do blogosféry. Také jsem se dočetl, že za rozhodující kriterium, definující blog, údajně platí, když příspěvky jednoho autora „nejčastěji, nikoli však nezbytně, bývají zobrazovány v obráceném chronologickém pořadí, (tj. nejnovější nahoře).“
Okamžitě mi došlo, že přesně takto mám seřazené účtenky pro účely daňového přiznání. Neznám trýznivější činnost, než vyplňování daňového přiznání! Vždy pocítím bolest, kdykoli si jen na přiznání vzpomenu. Nedávno, když jsem toto novodobé mučení absolvoval, jsem se musel sám sebe ptát: proč se oznámení o mých příjmech pro účely výpočtu daně jmenuje PŘIZNÁNÍ. Od dětství jsem byl vychováván, že přiznat se má slušný člověk, který se dopustil něčeho špatného a nepatřičného. Český stát, ba co to píšu, český národ zastoupený státem ukazuje nadpisem PŘIZNÁNÍ, co si myslí o skutečnosti, že si někdo vydělal peníze. Vydělávat peníze je nepatřičné! Nebo je možná nepatřičné se k tomu přiznávat? Možná po PŘIZNÁNÍ na finančním úřadě následuje ODPUŠTĚNÍ, které přinese úlevu a má mi umožnit klidně spát, alespoň pro začátek příštího daňového období. Jestli budu mít někdy možnost, navrhnu, aby se PŘIZNÁNÍ přejmenovalo na OZNÁMENÍ.
Dalším pátráním jsem zjistil, že blogování být jakýsi poznámkový zápisník na Internetu, jehož název vzniknul sloučením dvou slov web a log dohromady na weblog a pak zkrácením na ..blog. Sám pro sebe jsem si BLOG přeložil jako „webový žurnál“. Myslím, že titul ‚první český blogger“ by měl být udělen Karlu Havlíčku Borovskému.
Zaujalo mne však, že slovo LOG jako sloveso může také znamenat „ULOŽIT TREST“. Přemýšlel jsem, kdo by mohl být vytrestán tím, když budou události reflektovány očima aktérů a nikoli novinářů. Ano, možná vznik BLOGu znamená soumrak nepoctivé práce novinářů, kteří nálepkují autory, místo aby posuzovali kvalitu článků. Tím omezují svobodnou soutěž, omezují výměnu názorů, škodí svému státu. Třeba jednou vznikne Úřad na ochranu svobody slova – který bude měřit úspěšnost článků na blogu a bude udělovat vysoké pokuty médiím, která odmítla zveřejnit kvalitní články, které uspěly na BLOGu. Nebo těm, která zvou do vysílání nezajímavé a hloupé lidi, protože s některými jinými nesouhlasí a chtějí je cenzurovat. Svoboda slova totiž znamená, že správnost argumentu se měří jedině svobodnou diskusí!