Archiv štítku: Domácí politika

Setrvačností stále přetrvává představa, že musíme zpátky do Evropy. A často mechanicky bez rozmyslu přejímáme ze Západu i chyby. Západ přestal být vzorem. Chaotické demonstrace žlutých vest ve Francii to jenom potvrdily.

Dávno víme, že francouzská ústava patří v Evropě spíš k těm méně dobrým, dávno víme, že francouzská politika a francouzská demokracie není naší inspirací. Zažili jsme zklamání typu mnichovské dohody i vzkazy, že jsme promeškali příležitost mlčet.

Když jsme uvažovali o vstupu do Evropské unie, sloužila jako hlavní argument vidina společenství rovnoprávných států. „Chceme evropské Německo a ne německou Evropu“, říkalo se. Chceme sedět u stolu, kde se rozhoduje.

Stále zřetelněji vidíme, že s rovnoprávností to v Evropě není slavné a naopak vnímáme dvojí metr jako hlubokou nespravedlnost. Zatímco Polsko, Maďarsko a Rumunsko se nacházejí pod drobnohledem kritiky a pod hrozbou sankcí, na krvavé potlačení Katalánské snahy o samostatnost bylo reakcí pouhé mlčení. Na nefungující demokracii ve Francii, která vedla k propuknutí vážných nepokojů, žádné sankce nehrozí. Francouzský zákon trestající ilegální překročení hranice trestem ročního vězení nebo pokutou ve výši téměř sto tisíce korun také procházejí bez povšimnutí.

Je načase, abychom přestali opisovat ze Západu. Přejeme si spolupráci, ale na férových základech. Jsme střední Evropa a máme své autentické zájmy, máme vlastní priority, máme vlastní odpovědnost. Když na Západě (divokém?) dělají chyby, bylo by hloupé, abychom je kopírovali.

Jsou věci, které přicházejí ze Západu a které musíme odmítat. Před vstupem do Evropské unie jsme neměli téměř žádná cla. Některé produkty jsme měli levnější. Po vstupu jsme tisíce cel museli zavést a téměř celé clo si ponechává Unie. Přitom zájmem naší exportní ekonomiky je právě obchod bez celních bariér.

Evropská unie se v Lisabonské smlouvě vydala na velmi nedemokratickou cestu. Chceme-li si uchovat hodnoty, kvůli kterým jsme se v roce 1989 rozešli s komunistickou diktaturou, musíme v některých situacích jít vlastní cestou. Je náročnější vyžaduje větší soustředění a větší odpovědnost.

Zároveň je třeba ještě jednou zdůraznit, že si přejeme spolupráci evropských států, ale spolupráci založenou na lepších základech a na férových podmínkách. Je nejvyšší čas změnit podstatu evropské spolupráce, protože nedemokratická Unie bude snadnou kořistí autokratických režimů přicházejících z východu. To, že vidíme chyby na Západě neznamená, že se máme vydat na východ. Jediným východiskem a jedinou obranou je autentická demokracie.