Evropa se nebojí Ruska, ale Ameriky!
Jiří Payne 9.5.2000
Evropa s vypětím všech sil zamýšlí vytvořit pod názvem ESDI do roku 2003 mezinárodní jednotky v počtu 60 000 vojáků pro nasazení v operacích určených k řešení problémů evropské bezpečnosti bez USA. Spojené státy oproti tomu hodlají zahájit práce na vybudování protiraketového štítu pod názvem NMD.
Javier Solana (EU) ostře kritizuje americký projekt protibalistické obrany jménem celé EU. Má strach z narušení či dokonce vypovězení dvoustranné dohody ABM mezi USA a Sovětským Svazem (stejně byla později vypovězena), v níž se v roce 1972 (ovšem bez účasti Evropanů) obě velmoci dohodly, že nebudou budovat nákladné protiraketové systémy s jednou výjimkou pro každou smluvní stranu na obranu hlavního města.
Nákladnost balistické obrany spočívá v tom, že je nutno sestřelit útočnou raketu tak, aby nedošlo k explozi, která by mohla zasáhnout území pod místem likvidace. Interceptor, projektil, musí zničit balistickou raketu v postatě mechanicky, pokud možno v co nejdřívější fázi letu odpálené rakety.
Rusko, tak jak bylo dohodnuto ve smlouvě ABM, má vybudovaný protiraketový štít na ochranu Moskvy a pochopitelně se snaží udržet si svůj náskok oproti Evropě i USA. Velmi se zdráhá přistoupit na změnu smlouvy ABM, která by Američanům umožnila vybudování protiraketového štítu nad celým územím USA. Američané dokonce nabízejí Rusku určitou formu spolupráce v této s odůvodněním, že NMD není zaměřen proti Rusku, ale proti předpokládanému útoku například ze severní Koreji, že tedy jde o společný zájem.
Čeho se vlastně Evropané obávají? Určitě ne závodů ve zbrojení s Ruskem, jak někteří tvrdí. Obávají se své vlastní neschopnosti udržet krok s USA (na evropském kontinentě je asi milion vojáků, ale je obtížné najít mezi nimi 40 000, kteří by mohli být někam vysláni, Američané dovedou vyslat 18 000 vojáků námořní pěchoty během několika dnů na libovolné místo na světě). Zároveň svými pokusy přenést část odpovědnosti v některých omezených operacích (za tzv. Petersberské úkoly) z NATO na EU oslabují transatlantickou spolupráci a vlastně tím Američany pobízejí, aby svůj technologický náskok dál prohlubovali. Balisticky štít by znehodnotil jaderné zbraně nejen v rukou teroristy, ale i rakety v držení evropských států a Ruska. Výsledkem tohoto napětí jsou obrazně řečeno začínající závody ve zbrojení, nebo přesněji technologické závody. Tentokrát mezi Evropou a Amerikou.
Je zřetelné, že Amerika má nejen náskok a dynamiku, ale i další trumfy v ruce. Dosahuje snadněji konsensu o svých „národních prioritách“, než roztříštěná Unie. Snadněji dokáže na své priority přidělit finační zdroje. Výrazně urychlila proces zavádění nových objevů a technologií do obranných aplikací. Pokud bude Evropa nadále pokračovat ve svém „isolacionismu“, vycházejícím tradičně z Francie, ale v posledních dvou letech překvapivě i z Velké Británie, je velmi pravděpodobné, že „technologické“ závody prohraje podobně, jako je prohrál východní blok za studené války.
Mnohem praktičtější by bylo posilovat evropskou obrannou kapacitu v rámci NATO (tedy CJTF místo ESDI) v úzké spolupráci evropských aliančních spojenců nejen mezi sebou, ale zároveň, a to zejména, s USA.