Národní zájmy
Jiří Payne 5.4.1999
V naší zahraniční politice se v poslední době začal používat pojem národní zájmy. Dosud se ale nestalo zvykem jednotlivé zájmy popsat.
Zahraniční politika není ani tak výslednicí velkých ideálů a politických vizí, jako spíš úřednicky pragmatické úsilí o dosažení specifikovaných zájmů. K evropské tradici patří (ne však doposud u nás), že při každém politickém kroku je nutné zájmy znovu vyjmenovat.
Po vstupu do NATO v souvislosti s krizí v Kosovu se stává zřetelnějším částečný posun v českých národních zájmech. Na předním místě se doposud uvádělo, že k českým zájmům patří upevňování mezinárodně právního řádu. (Stehně tak jako u jiných malých států.).
Nyní se ukazuje, že s prioritou ještě větší musíme zařadit mezi naše zájmy dopracování mezinárodně právního (případně institucionálního) rámce tak, aby bylo možné snadněji a hlavně rychleji zajistit mandát pro humanitární operace v případě etnických konfliktů uvnitř jednoho státu. Obecněji řečeno, máme zájem na přizpůsobení mezinárodně-bezpečnostního rámce podmínkám konce 20 století.
1. Česká republika odsuzuje násilí kterékoli strany, jakož i terorismus jako prostředek dosahování politických cílů. Máme zájem, aby násilí (srbské), ale ani terorismus (kosovských extremistů) nebyly akceptovány jako politický prostředek.
2. K novým zájmům pro Českou republiku patří zájmem udržet autoritu NATO jako věrohodné a akceschopné instituce.
3. Do podobné kategorie patří zájem udržet vnitřní soudržnost NATO.
4. Je známo, že stěhování národů zničilo Římskou říši. K evropským bezpečnostním rizikům patří masová migrace jako prvek, který ohrožuje evropskou civilizační tradici vůbec. Česká republika má zájem odstraňovat příčiny případného masového pohybu obyvatelstva. V Kosovu k masovému pohybu již došlo a zájmem české republiky je vytvořit bezpečné podmínky pro pokojný návrat uprchlíků do svých domovů.
5. Pokud již dochází k migraci, dáváme přednost legální migraci před nelegální s vědomím, že nelegální migrace s sebou ve větší míře přináší i organizovaný zločin, kriminalitu a obchod s drogami.
6. Máme zájem na potrestání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Naše zahraniční politika doposud neformulovala pravidla, která by stanovila obecně jaký vliv má dodržování kterých lidských práv na českou zahraniční politiku.
7. Obvykle se u nás uvádí zájem hospodářský. Záměrně jej uvádím téměř na posledním místě. Jugoslávie totiž bude po skončení konfliktu především potřebovat investice. Pro českou republiku, která je kapitálově slabá, se po skončení konfliktu sice naskytnou investiční možnosti, ale je dost pravděpodobné, že v konkurenci silnějších států příliš neobstojíme. Je pravděpodobné, že analogicky jako v případě Kuvajtu, situaci nedokážeme využít. V případě zklidnění konfliktu však můžeme uvažovat o obchodní výměně.
8. Doposud vyjmenované zájmy byly společné pro všechny menší středo a západoevropské státy. K specificky českým zájmům patří zájem na bezpečném prostředí k tradiční rekreaci. Černohorské pobřeží patřilo kdysi k tradičním, o něco divočejším, místům pro rekreaci našich občanů.
Tolik k našim národním zájmům. Pokud někdo zná nějaké další, měl by je v rámci diskuse uvést.
Mám za to, že se jedná o dost “silné” zájmy, takže si dovedu představit, že srovnatelnou protihodnotou může být česká účast dokonce formou pozemních sil v dobře připravené pozemní operaci, která bude mít za cíl stabilizaci situace a pokojný návrat uprchlíků.
8.5.2015 Bezpečnost státu, Články, Zahraniční politika Číst více >