Pýcha předchází pád

Schnirch zachytil pýchu nejmocnějšího téměř nesmrtelného bojovníka, který jede na svém pověstném voze s nesmrtelným párem koňů, jak v pomstychtivosti táhne za vozem mrtvolu poraženého Hektora. Achilleus spoléhá na svou nezranitelnost, odložil božskou výzbroj. Přitom na voze má po otci zděděné kopí, které ve chvíli své smrti bude chtít vrhnout na budoucího krále Ainea, a ke spatření je i jeho levá zranitelná pata. Pýcha a pomstychtivost v sobě už nese zárodek Achilleovy smrti, která zanedlouho přijde.
Motiv odložené výzbroje odkazující k jiným hodnotám se ve Schnirchově díle opakuje u sochy sv. Václava, na kašně se sochou Neptuna v Gröbeho areálu, na soše Hašení na Městské pojišťovně na Staroměstském námětí, odloženou přílbu má i postava řeckého bojovníka na sousoší amazonských bojů, sv. Jiří v boji s drakem odhodil štít.

Achilleus (řecky Ἀχιλλεύς) nebo Achilles (z latinské varianty Achillēs) je syn bohyně Thetis a krále Pélea. Podle vyprávění byl zranitelný na jediném místě na těle, a to na patě. Achillovým vychovatelem se stal moudrý kentaur Cheirón, který ho mimo jiné učil i skromnosti a pokoře. Jako výstražný příklad mu uváděl krále Tantala, který byl domýšlivý a zpupný, bohové ho proto nenáviděli.

Když dospěl, nepodařilo se Thetidě uchránit ho před trojskou válkou. Thetis ho ukryla do ženského chrámu, kde ho převlečeného za ženu skrývala, protože dle věštby měl její syn žít buď úžasný, ale krátký život hrdiny, nebo dlouhý a spokojený život průměrného vladaře. Jako matka si samozřejmě přála pro syna delší život. Pro Achilla byl vyslán král Odysseus, který provedl jeden ze svých pověstných kousků, které mu vynesly pověst nejmazanějšího muže tehdejšího světa. Aby poznal, která z dívek je Achilles (všechny měly roušky zakrývající obličej a dlouhé splývavé šaty), nechal na zem vysypat šperky a mezi ně pohodil meč. Když si dívky prohlížely šperky, na nádvoří zařinčeli jeho zbrojnoši zbraněmi a „dívka“, která se jediná vrhla po meči, byl samozřejmě Achilles. Odysseus ho poté přesvědčil, že život hrdiny, i když krátký, je lepší než dlouhá léta života bez slávy. Achilles se k němu přidal a Thetis, když viděla, že si její syn vybral osudovou volbu sám, pro něj nechala ukovat nejskvělejší zbroj u zbrojíře bohů, Hefaista. Pověstný byl také Achilleův válečný vůz tažený nesmrtelnými koňmi, které jeho otci Peléovi daroval Poseidon k svatbě s bohyní Thetis, a oštěp od Cheirona, který rovněž od otce dostal.
Hektór (řecky Ἕκτωρ, latinsky Hector) je nejstarším synem trojského krále Priama a jeho manželky Hekabé. Byl vrchním velitelem trojských vojsk ve válce proti Achájcům, byl nejstatečnějším a nejsilnějším bojovníkem, vynikal mohutnou postavou, krásou i duchem. Trójané ho nazývali štítem svého města.

Paris, syn krále Priama, rozsoudil tři nejkrásnější bohyně Héru, Athénu a Afrodíté. První mu slibovala moc nad Asií, druhá slávu na poli válečném a Afrodíté mu slíbila lásku nejkrásnější z žen. Helena se do něj zamilovala a Paris unesl Helenu do Tróji.

Achájci připluli na 1186 lodích s armádou v síle sto tisíc mužů a vyhlásili Trojanům válku jako pomstu za únos krásné Heleny, manželky spartského krále Meneláa. Devět let obléhali Achájci bohaté a kvetoucí město Tróju.

Vojenské síly Tróje byly sotva poloviční, mezi nimi však těch, kteří neválčili jenom pro žold nebo pro kořist, ale odhodlaně bránili své rodné město, těch bylo jenom asi deset tisíc. Přesto však celá léta vzdorovali, nevyhýbali se útokům, působili Řekům velké ztráty. Ve všech srážkách a šarvátkách Hektór vynikal statečností.

Po dlouhé době obléhání města byly obě armády unavené dlouhotrvajícími boji, které nevedly k vítězství žádné ze stran. Achájci se toužili vrátit do vlasti, vzdát se smírně. Také obránci Trójy byli unaveni. Achilleus odmítal účast v bojích.

Hektór přinutil Achajce k ústupu, vrhl se v čele svých mužů na jejich opevnění a probojoval se až k achajským lodím, které chtěl spálit. Nečekaně na něj zaútočil Achilleův přítel Patrokles, oděný v Achilléově zbroji, kterou si vypůjčil si od Achilla s tím, že bude předstírat, že je Achilles, který vede bojovné Myrmidony do boje.

Hektór sešikoval své muže proti domnělému Achilleovi, ve skutečnosti proti Patroklovi. V lítém boji Patrokla zabil. Byl zklamán, když zjistil, že jeho protivníkem nebyl Achilles. Právem vítěze si Hektor nechal Achillovu božskou zbroj.

Teprve po Patroklově smrti se Achilles vrátil na bitevní pole. Matka mu nechala Hefaistem narychlo přes noc ukovat novou zbroj. Achilleus zuřivě vytáhl do boje, rozehnal trojské vojsko a chtěl se vrhnout hlavní branou do města. Nikdo si netroufal se proti němu postavit. Jen Hektór statečně vyšel před bránu a vyzval Achillea k boji na život a na smrt. Navrhl, aby vítěz slíbil, že vydá mrtvé tělo poraženého k řádnému pohřbu. Achilles přijal jenom výzvu k boji a vrhl se na soupeře. Ten se dal na útěk. Třikrát oba oběhli hradby, po čtvrté rozhodl nejvyšší bůh Zeus na zlatých vahách osudu, že Hektór zemře. Bohyně Athéna, i když v této válce pomáhala Achajcům, dodávala Hektorovi odvahy k souboji, ale svou marnou snahu brzy vzdala. Hektór pochopil, že jej bohové opustili. Přesto bojoval statečně až do konce, zemřel hrdinskou smrtí v boji.

Achilleus přivázal jeho mrtvolu ke svému válečnému vozu, vláčel ji kolem hradeb Tróje. Potom ji v achajském táboře nechal na pospas psům a supům. Tu se do toho vložili opět bohové a když starý král, Hektórův otec Priamos, přišel k Achilleovi s prosbami a dary, Achilleus se nechal obměkčit a mrtvolu nejstaršího syna králi vydal.

Řekové potom zaútočili na Tróju. Téměř už vnikli do města. Ve chvíli, kdy chtěl Achilleus zasáhnout kopím Ainea (podle věštby budoucího krále Tróje), klopýtl.  Paris, schovaný v křoví, vystřelil šíp, který Apollon usměrnil tak, že trefil Achillea do paty. Rána byla hluboká, Achilleus na toto zranění paty na místě podlehl. Naplnilo se proroctví, že nedobyde Tróju. Řekové v panice ustoupili. Na Achilleově pohřbu spáchala Bríseovna sebevraždu, jelikož bez něj nemohla žít a nechtěla si vzít jeho syna Neoptolema, což jí Achilles nabídl.