|
Všem vuobec a každému křesťanu zvláště buď to svědomo
i oznámeno, že obec Česká a v naději Boží věrní křesťané stojie a s
Boží pomocí státi mienie vším svým statkem i životem i smrtí, jakož
nejdéle budú moci, proti každému živému jim v tom odpornému, nic o
jiné se neposazujíc a vydávajíc, než o ty kusy čtyři křesťanské a v
Novém Zákoně přikázané od Pána Jezu Krista:
Najprvé:
aby slovo Božie po království Českém svobodně a bez překážky od
křesťanských kněží bylo zvěstováno a kázáno, jakož Spasitel náš
přikazuje (Mat. 28,19 a Marci 16,15): Jdúc
po všem světě, kažte Čtenie všemu stvoření člověckému: nebo
podlé svatého Pavla (2. Timothei 2,9) slovo Božie nenie zavázáno,
ale die (2. Thess. 3,1): Modlte
se, aby slovo Boží běžalo a osvěcovalo se. Také die (1. Cor.
14,18.39): Děkuji Bohu mému, že všech vás jazykem mluvím, a vy
jazyky mluviti neroďte zapoviedati, neb die Christus: Což
vám pravím ve tmě, pravte na světle, a co v ucho slyšíte, pravte neb
kažte nad střechami (Mat.
19,27).
Druhé:
aby velebná svátost těla a krve Božie pod oběma zpósobama chleba a
vína všem věrným křesťanuom, jimž hřiech smrtedlný nepřekážie,
svobodně byla dávána, podlé ustavenie a přikázanie Spasitele (Math.
26,26-28; Marci 14,22-24; Lucae 22,17-20), jenž die: Vezměte
a jezte, toť jest tělo mé, a Píte z toho všichni, toť jest krev má
nového poručenstvie, jenž za mnohé vylita bude; a tu přikazuje
apoštolóm řka: To
čiňte; a Výklad (Glossa interlinearis) die: "To jest, vezměte a
jiným dávejte na mé zpomínanie"; a Joannis 6,53-56 Spasitel všecky
křesťany zavazuje ku přijímání této svátosti pod smrtí duše, jenž
jest hřiech smrtedlný, takto řka: Amen,
amen pravím vám, nebudete-li jiesti těla Syna člověka a píti jeho
krve, nebudete mieti života v sobě; kdo jie mé tělo a pije mú krev,
má život věčný... nebo tělo mé jest jistě pokrm a krev má jest jistě
nápoj; kdož tehda jie tělo mé a pije mú krev, ve mně přebývá a já v
něm. Též S. Pavel die (1. Cor. 11,28): Ale
zkus sám sebe člověk, a tak z chleba toho jez a z kalicha pij. A
žeť miení o posvátném a ustném jedení a pití, i die potom (v. 29): Nebo
kdož jie a pije nedóstojně, súd sobě jie a pije. Ej v tom že die
"nedóstojně", miení o posvátném jedení a pití; nebo nižádný nemuož
nedóstojně jiesti a píti, kdož toliko duší a neposvátně jie a pije.
A k témuž jsú práva a řeholy cierkve svaté (de consecr. distinctione
II: Compreimus) a kanon sboru Karthaginenského (XXVI, quaest. 6 Is
qui), a sv. Řehoř v kázání velikonočním (de consecr. distinctione
II, Quid sit), a sv. Augustin (eadem distinctione, Dum frangitur, et
capitulo eiusdem: Quia passus); a sv. Jeronym mluvě na Sofoniáše
proroka (I. quast. 1: Sacerdotes); a sv. Dionysius (libro de
ecclesiastica hierarchia, cap. de Eukaristia); a sv. Cyprian
mučedlník (epistola XXXVII de lapsis); a sv. Ambrož (de cons.
distinct. II, Hujus sacramenti); a Origenes (XVI omelia super Numeri);
a sv. Augustin (libro primo de symbolo, et in sermone quadragesimali,
qui incripit: Praedicaturus vobis, jenž tu dává potom znáti
Manichejské kacieře, kteříž pravie, že jedúc pod spósobú chlebnú i
nechtie krve Božie z kalicha píti); a Fulgentius (libro de divinis
officiis); a Remigius (super I. Cor. 10); a sv. Tomáš z Aquinie
(super IV sententiarum quaest. XLVIII, et parte III, quaest. LXXVII,
et quaest. LXXIII articulo II, et quaest. LXXXII articulo III); a
Innocentius papež (libro de sacramentis, et in summa sua cap. XXXIX);
a Paschasius (libro de sacramentis cap. X et XVI et XX) a Lyra
(super illo Proverb. 9,5: Venite, comedite panem meum), et super I.
Cor. 11,28; a Gwilhelm de monte Lauduno (in suo sacramentali); a
Albert Veliký, Řezenský biskup (in tractatu de officio missae) a
mnoho jiných svatých a doktoruov jest na tento kus svědkuov, jichž
písmo jest tuto opuštěno pro krátkost. A kdož nevěří, ten je přečti.
Třetí,
že mnozí kněžie a mnišie světským právem panují nad velikým zbožím
tělesným, proti přikázání Kristovu a na přiekazu svému úřadu
kněžskému a k veliké škodě pánóm stavu světského: aby takovým kněžím
to neřádné panovánie odjato a staveno bylo, a aby podlé Čtenie nám
příkladně živi byli a navedeni k stavu Kristovu a apoštolskému. Nebo
psáno jest ve Čtení (Mat. 10,9): A zavolav Kristus dvanáct
učedníkuov svých... poslal je, přikazuje jim a řka: Neroďte vládnúti
střiebrem, ani zlatem, ani penězmi v měšcích vašich; a (Mat.
20,25-27) die: Kniežata pohanská panují jiným, a kdož moc mají nad
jinými, jich slovú dobrodějci: ale vy ne tak, ale kdož jest z vás
větší, buď jako najmenší, a kdož jest vuodcí, buď jako slúha; a to
též die jinde (Marci 10,42-44). K témuž die sv. Petr (I. Petri kap.
5,3): Nepanujíc v žákovstvu, ale z úmysla jsúc příklad stádu; též
sv. Pavel Timoteovi biskupu (I. Tim. kap. 6,8) die: Majíc pokrm a
to, jímž bychom se odieli, jmějmež na tom dosti; a I. Corinth. 4,16
a 11,1 die: Následovníci moji buďte, bratřie, jako já Kristuov; a (Filipen.
3,17): Následovníci moji buďte a pozorujte těch, kteříž tak chodie,
jakož máte zpósob náš. Ale zpósob apoštolský tento bieše, jenž die
sv. Petr (Actorum 3,6): Zlato a střiebro nepříslušie ke mně. K témuž
jest Písmo (Numeri 18,20): Řekl jest Pán k Aronovi: V zemi jejich
ničímž nebudete vládnúti, ani budete mieti dielu mezi nimi, já diel
tvój a dědictvie tvé prostřed synuov Israhelských. Totéž psáno jest
v Levitici 25,33; Numeri 26,62; Deuteron. 10,9 et 12,12 et 14,27.29
et 18,1; Josuae 13,14; Paralipomenon 6, et Josuae 14,3 et 18,7 et
21; a Ezechielis 44,28 die Pán Buoh: Nebude kněžím dědictvie, já
jsem jejich dědictvie, a vladařstvie nedajte jim v Israheli, nebo já
jsem jich vladařstvie; a sv. Pavel die (prima Timothei ultimo 6,11):
Ale ty, člověče Boží, těchto věcí utiekaj, totiž bohatým býti a
požitky časné vybierati; nebo tu die Výklad obecný: "Nic nenie tak
ostré ani tak škodlivé, jakožto muž duchovní, a ten najviece, jenž
vysoké miesto drží, když jest pilen zbožie tohoto světa, nebo
netoliko sám sobě, ale všem jiným škodí", jimž odporný zpósob dává
sv. Pavel, řka: toho utiekaj; a k témuž jest sv. Jeronym, Ambrož,
Augustin, (jakož jest psáno in canon. XII quaest. I, cap. Clericus,
et capitulis sequentibus; et extra libro III, in titulo de vita et
honestate clericorum, cap. Fraternitatem); a též die S. Bernhard ku
papeži Eugeniovi, a mnoho jiného jest k témuž svědectvie z Písma
svatého.
Čtvrté,
aby všichni hřiechové smrtedlní a zvláště zjevní a jiní neřádové
zákonu Božiemu odporní řádem a rozumně od těch, jenž úřad k tomu
mají, v každém stavu byli stavováni a kaženi, a zlá a křivá pověst o
tejto zemi aby vyčištěna byla, a tak aby se obecné dobré dálo
království a jazyku Českému. Nebo kdož ty hřiechy činie, jakož die
sv. Pavel (Rom. 1,32), hodni jsú smrti, netoliko jenž je činie, ale
i ti, jenž jim k tomu svolují. Jakožto v obecném lidu jsú smilstva,
obžerstva, zlodějstvie, vraždy, lži, lsti, křivé přísahy, čáry,
řemesla a obchodové lstiví a škodliví, lakomí požitkové, lichvy a
jiné zlé jim podobné; ale v žákovstvu, jakož jsú kacieřstva
svatokupecká a vymoženie peněz ode křtu, od biřmovanie, od zpovědi,
od svátosti těla Božieho a svatého oleje, od oddávanie, a ceny za
třidceti mší a jiné mše zádušnie, vigilie, neb jiné modlitby úročnie
a zakúpené neb zakázané, za pohřeb, za zpievánie kostelnie, neb
zvoněnie, od svěcenie kněží, kosteluov, kapel, oltářuov, hřbitovóv,
za odpustky, za biskupstvie, aripřišstvie, probošstvie, děkanstvie,
farářstvie, a za každé oltářstvie, za směny, za bully a jiné také
listy, a za všeliké obroky a duostojenstvie, a za každé ceny za jiné
duchovnie věci a jiné bezčíslné zlosti a kacieřstva, jenž z těchto
vycházejí a poškvrňují svatú cierkev; taktéž i jiné nepravosti a
hřiechové, jakož sú pýcha, lakomstvie, cizoložstvie, kuběnářstvie a
jiné nečistoty, hněvové, závisti, svárové a zlostní póhonové a
súdové, platuov, ofěr, peněz a jiných statkuov na kostely a staveni
pokryté žebránie a falšnými sliby obešlú řečí na lidech sprostných
vymoženie a oklamánie; a všecky takové jiné zlosti a hřiechy,
kteréžto každý věrný křesťan povinen jest jako ďábla otce jejich
nenáviděti a jim se protiviti a je tupiti a kaziti, každý podlé
povolanie svého.
Pakli by kdo co zlého, bludného,
hanebného aneb nečistého o nás psal, nebo pravil a na nás cpal,
žádáme a prosíme, aby takému nebylo věřeno, jakožto tomu, jenž z
nepřiezni a nelásky křivdu mluví, a jako křivému a falešnému svědku.
Nebo to před Pánem Bohem i přede vším světem směle vyznáváme: že
dálibuoh v srdci našem jiného úmysla nenie, než vší naší mocí, silú
i statkem jest slúžiti a slíbiti se Panu Jezu Kristu, a jeho zákon a
přikázanie vésti a plniti, jakož na každého dobrého křesťana slušie,
a o tyto čtyři kusy, jenž záležie pod přikázáním Božím, pilně státi,
a všemu zlému, protivnému i každému, kdož by nás od toho dobrého
nutil a pudil, musíme podlé zákona Božieho a pravdy jeho odporni
býti, a podlé našeho povolánie proti takému násilí musíme pravdy i
sebe brániti rukú světskú. A jestliže by kakým výtržkem někoho z
našeho množstvie co se zlého stalo, vyznáváme, že to nenine naše
vuole, nebo dálibuoh stojíme proti každému smrtedlnému hřiechu; a
zdáli se, že by komu od nás stala se která škoda, to se stane neb
pro převelikú núzi, neb jakožto Božiemu a našemu nepřieteli, kdyžto
zákona Božieho a sebe hájiti musíme jeho násilí a ukrutenství. A
nade všeckno vyznáváme, že zdáli se komu od nás co zlého, hotovi
jsme polepšiti a ve všem zprávu a naučenie z Písma svatého srdečně
přijeti. |
