Gerichtshalle.

– r. Wien, 26. April. (D.-B.)
(Vom Verwaltungsgerichtshofe.)

Zwischen der k. Hauptstadt Prag und der Gemeinde Königliche Weinberge schwebten bekanntlich seit längerer Zeit Unterhandlungen über den Anschluß beider Gemeinden zu einer Gemeinde, und wurde von der einen Seite dieser Anschluß befürwortet, von der anderen bekämpft. Als nun am 30. Juni und 1. Juli 1882 die Gemeindewahlen in der Gemeinde K. Weinberge stattfanden, trachteten beide Parteien ihre Anhänger in die Gemeindevertretung zu bringen, welche diese Frage zur Entscheidung bringen sollte. Es wurden daher von beiden Theilen alle möglichen Anstrengungen gemacht, ihre Anhänger durchzusetzen.

Bei den Wahlen im 3. Wahlkörper, welcher 1012 Wahlberechtigte zahlt, siegte nun die Anti-Anschluß-partei mit 18 Stimmen Majorität. Es wurden daher gegen diesen Wahlakt von Bohuslav Šnirch und Genossen Einwendungen erhoben, welche aber in letzter Instanz von der Statthalterei in Prag zurückgewiesen wurden.

Herr Šnrich führte nun Beschwerde vor dem Verwaltungsgerichtshofe und beitritt die Legalität dieses Wahlaktes, weil 1. das Wahllokale, der Turnsaal der dortigen Volksschule, welcher noch zu einem Drittheil mit Gegenständen für Turnzwecke belegt war, für eine so große Anzahl von Wählern zu klein war, daher viele Wähler behindert wurden, ihre Stimme abzugeben, weil 2. die Namen der Wähler der Gegner so schnell abgelesen wurden, daß sie ihren Namen leicht überhörten, und so an ihrer Stimmenabgabe behindert wurden, daß 3. die Vollmachten der Verträter sofort zurückgestellt und bei Prüfung derselben bei den Anhängern der Anti-Anschlußpartei nicht so strenge vorgegangen wurde, als bei den Gegnern, daß von einem Vormunde mehr als eine Stimme abgegeben wurde u. s. w.

Bei der heute unter Vorsitz des Präsidenten Grafen Belcredi vorgenommenen Verhandlung führte der Vertreter der Behörde Abg. Dr. Jandrlik aus,  daß es schwer sei, im Kampf der Parteien das Richtigste zutreffen und daß es sich bei dieser Wahl zugleich um die wichtige Frage des Anschlußes zweier Gemeinden handle. Es muß daher in diesem Falle strenge auf die Legalität der Wahl gesehen werden.

Nun sei die am Ruder gewesene Gemeindevertretung Gegner der Vereinigung, sie habe aber bei Zusammensetzung der Wahlkommission ihre Anhänger in diese Kommission gebracht, habe dieses unzulängliche Wahllokale bestimmt, und wenn auch das Gemeindegesetz über die Größe des Lokales nichts normire, so sei doch vorgeschrieben, daß erst nach der Vollendung der Wahlen später als nach Aufruf ihres Namens erschienene Wähler bei einem zweiten Aufrufe ihres Namens ihre Stimme abgeben können, wofür aber, wenn viele zu spät kommen, kein Raum war; daß die Stimmablesung der Gegner so schnell erfolgte, daß selbe leicht überhört werden könnte, und daß bei Prüfung der Wahlen nicht legal vorgegangen wurde, und daß dem Gesetze durchaus nicht Genüge geleistet wurde.

Der Verwaltungsgerichtshof hat die Beschwerde als unbegründet abgewiesen mit folgender Motivirung: Es ist zwar begründet, daß das Wahllokale ein solches sein muß, daß es jedem Wähler möglich sein muß, seine Stimme abzugeben. Es liegt aber nicht vor, daß sich ein Wähler bei der Kommission beschwerte, daß seine Stimmenabgabe nicht möglich war. Auch haben Zeugen ganz anders bei deren Vernehmung angezeigt, als was die Beschwerde behauptet. Es liegt auch von keinem Wähler eine Beschwerde darüber vor, daß er wegen schnellen Ablesens an seiner Stimmenabgabe gehindert war. Es sollte dies von der Kommission konstatiert worden sein, aber kein Wähler hat darum ersucht. Daß ein Vormund für mehrere Mündel wählte, ist legal, und die Vollmachten, welche angenommen wurden, wurden auch behalten. Wenn es vorkam, daß zwei Vollmachten von derselben Person mit gleichem Datum vorkamen und dann beide nicht angenommen wurden, so ist dieser Vorgang nicht illegal.

Soudní síň.

Vídeň, 26. dubna. (D.-B.)
(Od Správního soudu.)

Mezi královským hlavním městem Prahou a obcí Královské Vinohrady jak je známo probíhají již delší dobu jednání o sloučení obou obcí v jednu. Tento návrh byl z jedné strany podporován, z druhé strany ale odmítán. Když se pak 30. června a 1. července 1882 konaly obecní volby v obci Královské Vinohrady, obě strany se snažily prosadit své stoupence do obecního zastupitelstva, které by mělo tuto otázku rozhodnout. Proto se obě strany snažily za každou cenu své zástupce prosadit.

Ve volebním okrsku č. 3 zvítězila strana odpůrců připojení většinou 18 hlasů. Proto Bohuslav Šnirch a jeho kolegové vznesli námitky proti tomuto volebnímu procesu, ale tyto námitky nakonec místopředsednictví v Praze zamítlo.

Pan Šnrich se nyní odvolal ke Správnímu soudu a zpochybnil zákonnost těchto voleb, protože 1. volební místnost, tělocvična místní obecné školy, jejíž jedna třetina byla navíc zabrána gymnastickým vybavením, byla pro tak velký počet voličů příliš malá, takže to mnohým voličům bránilo, aby mohli odevzdat svůj hlas; 2. jména voličů odpůrců byla přečtena tak rychle, že své jméno snadno přeslechli a bylo jim tím znemožněno odevzdat svůj hlas, 3. plné moci nepřítomných voličů byly okamžitě odkládány, při jejich posuzování  se u odpůrců sloučení nepostupovalo tak přísně, jako v opačných případech, takže jeden zmocněnec odevzdal více než jeden hlas, atd. 

Při dnešním slyšení  pod předsednictvím presidenta hraběte Belcrediho uvedl zástupce obce poslanec Dr. Jandrlík, že v tomto případě nešlo jen o stranický boj, ale zároveň o velmi důležitou otázku sloučení dvou obcí, a proto je nutné přísně dbát na zákonnost voleb.

Jelikož se Městská rada, která byla u moci, stavěla proti sloučení, prosadila při jmenování volební komise své příznivce a určila nevhodně malou volební místnost, a ačkoli obecní zákon neupravuje velikost místnosti, stanoví, že voliči, kteří se nedostaví po vyvolání svého jména, mohou při druhém vyvolání svůj hlas ještě odevzdat. To však nebylo možné, pokud mnozí z nich po vyvolání dorazili pozdě; rovněž se konstatovalo, že čtení jmen voličů bylo tak rychlé, že mohlo vést k přeslechnutí, a že ověřování voleb neproběhlo v souladu se zákonem, takže se nepostupovalo podle zákona.

Správní soud stížnost zamítl jako nedůvodnou s tímto odůvodněním: Je sice pravda, že volební místnost musí být taková, aby každý volič mohl svůj hlas odevzdat. Nebylo ale doloženo, že by si některý volič stěžoval komisi, že nemohl hlasovat. Také svědci vypověděli zcela jinak, než tvrdila stížnost. Nebyla doložena ani stížnost voliče, že by mu bylo rychlým čtením jmen znemožněno hlasovat. To by musela komise zaznamenat, ale žádný volič o to nepožádal. To, že jeden zmocněnec hlasoval za více voličů, je zákonné, pokud předložil řádné plné moci, které byly přijaty. A pokud se stalo, že někdo předložil dvě plné moci od téže osoby se stejným datem, pak byly obě odmítnuty – což nelze považovat za nezákonné.