Ve druhé polovině 12. století patřilo Staré Hradiště Opatovickému klášteru. Klášter byl zničen husitským vojskem, majetek převzal Diviš Bořek z Miletínka, zápisem z 21.9.1436 mu majetek potvrdil císař Zikmund. Bořek přikoupil pardubickou tvrz a město. Později byla vlastníkem Minsterberská knížata a také rod Pernštejnů.

V roce 1560, když muselo být panství pardubické spolu s panstvím kunětickohorským prodáno posledním držitelem Pardubic z rodu Pernštejnů, Jaroslavem z Pernštejna císaři Ferninandovi I. pro jeho syna Maxmiliána II., se také obec Hradiště stala majetkem české královské komory. Z bývalého panského dvora se dodnes zachoval vysoký zděný špýchar. U kříže postaveného ve starém Hradišti u cesty do Brozan bylo pochováno mnoho vojínů z francouzských válek. Hradiště bylo několikrát postiženo válečnými událostmi. V době třicetileté války bylo z deseti stavení zničeno pouze jedno. Další útrapy přinesl rok 1758 a 1866. V  roce 1758 zde tábořily císařské pluky L. Wolfebruttela a Konigsecka s generálem Rutovem. V roce 1866 prošlo obcí pruské vojsko při svém pochodu od Hradce Králové na Pardubice.

K Hradišti patřila také Fáblovka, původně zájezdní hostinec („zahradní šenkovní dům“) ležící na samotě o něco jižněji od Starého Hradiště při silnici z Pardubic do Hradce Králové. Postavena byla před rokem 1780.  Její název vznikl zkomolením jména majitele hospody a celé usedlosti Ignáce Pabla, který se podílel na výstavbě pevnosti Josefov u Jaroměře v 18. století. Při výstavbě této pevnosti byl obviněn a odsouzen za vyzrazení plánů pevnosti Prusům. Za to byl v Josefově popraven. Tento mistr tesařský Ignác Pabl také vlastnil dům č.p. 61 na Pernštýnském náměstí, kde později sídlilo známé lahůdkářství U Vranešičů. Podle názvu hospody Fáblovky získala svůj název, užívaný dodnes, celá oblast mezi Polabinami, Starým Hradištěm a Ohrazenicemi. Hospoda přestala sloužit a areál se přeměnil v roce 1902 na obytný dům. Později zde byla zřízena malá továrna br. Nováků na zpracování a konservování ovoce a zeleniny.

Severně nad Hradištěm vznikalo v posledních desetiletích 18. století na pozemcích zrušeného dvora hradišťského Hradiště na Písku. Úředně bylo také zváno pouze Písek. Jeho název byl odvozen od písčité půdy, na které stojí.

Podle nejstarších zpráv zásobovala místní studánka dobrou vodou vojsko a proto byla vyznačena na vojenských mapách. „Červená studánka“ se jí říkalo proto, že byla svědkem velkého krveprolití za francouzských válek. Hradiště na Písku katastrálně patřilo pod obec Brozany.