Významný producent,
člen Evropské filmové akademie, Asociace producentů v audiovizi a prezídia České
filmové a televizní akademie.
Vystudoval na FAMU obor producent, studium zakončil v roce 1974. Už v roce 1970
však působí jako asistent vedoucího produkce ve Filmovém studiu Barrandov při
natáčení filmu LIŠÁCI, MYŠÁCI A ŠIBENIČÁK. Posléze v FSB pracuje jako zástupce
vedoucího produkce a od roku 1986 jako výkonný producent. Podílí se na vzniku
více než dvou desítek filmů a seriálů, podle vlastních slov produkuje zejména
snímky, které nikdo nechce kvůli jejich pracnosti dělat, což zpětně považuje za
výbornou přípravu na svou pozdější činnost nezávislého producenta. Pracuje
především s režiséry Jindřichem Polákem (trikové filmy a seriály pro děti o panu
Tau, o Lucii, postrachu ulice i o chobotnicích z druhého patra, seriál
NÁVŠTĚVNÍCI), Jiřím Menzelem (BÁJEČNÍ MUŽI SE KLIKOU, POSTŘIŽINY, SLAVNOSTI
SNĚŽENEK) a Věrou Chytilovou (KOPYTEM SEM, KOPYTEM TAM). Těsně před listopadem
1989 začíná jako producent spolupracovat na filmech režisérů vycházejících z
okruhu divadla Sklep: VRAŤ SE DO HROBU! Milana Šteindlera, PĚJME PÍSEŇ DOHOLA
Ondřeje Trojana, KOUŘ Tomáše Vorla.
Na posledním ze jmenovaných filmů se podílí jako asistent produkce další ze
„Sklepáků“, Václav Marhoul, s nímž připravuje J. Bouček po revoluci 1989
kontroverzní privatizaci Filmového studia Barrandov. Studio tehdy stojí na
pokraji bankrotu, protože stále pokračuje v natáčení filmů, které byly
připraveny ještě za socialistického režimu, přestože je v té době zrušena státní
podpora kinematografie. V. Marhoul a J. Bouček (tehdy produkční ředitel FSB)
přistupují k drastickým opatřením: na 1500 zaměstnanců dostane výpověď (jsou
posléze najímáni pouze smluvně na konkrétní projekty), produkce filmů je snížena
ze čtyřiadvaceti na šest ročně, ateliéry se zaměřují na pronajímání svých
kapacit soukromým, především zahraničním, produkcím. Když je v roce 1993 V.
Marhoul po sporech s akcionáři sesazen z čela společnosti, která v té době už
nese název AB Barrandov, pomůže mu J.Bouček k návratu – jako prostředník pro něj
skoupí 75% akcií ABB.
V 90. letech zakládá J. Bouček několik společností zaměřených na audiovizuální
tvorbu. Nejprve v roce 1993 vzniká SIMPLY CINEMA, jejíž jednatelkou je v
současnosti Eliška Kaplicky Fuchsová. Společnost produkuje filmy o filmu zejména
pro společnost Buc-film (např. FILM O FILMU BABÍ LÉTO), televizní upoutávky,
reklamní spoty, dokumenty: Jordi Niubo - NOVÝ ČESKÝ DESIGN, NAPLNO, LUXUS,
Filipa Remunda - „.A.B.C.D.T.O.P.O.L.“, Jakub Wagner – PROFIL (portrét
architekta Jana Kaplického), Olga Špátová - OKO NAD PRAHOU,... V roce 1994
zakládá J. Bouček spolu se scenáristou Janem Míkou a režisérem Jaroslavem
Hanušem společnost Bull- film, která vyrábí pro Českou televizi několik seriálů
– ŽIVOT NA ZÁMKU, ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA, NÁMĚSTÍČKO, NÁVES, PŘÍKOPY. Od roku 2002 je
jejím jednatelem Kryštof Šafer a společnicí Ester Miluničová. Stěžejní
společností J. Boučka je však společnost Buc-Film, která vzniká taktéž v roce
1994 a produkuje především celovečerní hrané filmy. Pod její hlavičkou vznikají
pozoruhodné snímky režiséra Vladimíra Michálka (AMERIKA, JE TŘEBA ZABÍT SEKALA,
ANDĚL EXIT, BABÍ LÉTO) – za snímek JE TŘEBA ZABÍT SEKALA získává J. Bouček
Českého lva za nejlepší film. Buc-film spolupracuje také s režiséry Martinem
Hollým (snímek CESTA PEKLEM, seriál NA LAVICI OBŽALOVANÝCH JUSTICE), Jiřím
Vejdělkem (film VÁCLAV) a Karlem Smyczkem (seriál POSTE RESTANTE). V roce 2009
je J. Bouček osloven k produkování režijního debutu Václava Havla ODCHÁZENÍ.
Jeho zatím posledním počinem je produkce snímku režiséra Jiřího Stracha VRÁSKY Z
LÁSKY.
Kromě producentské činnosti se J. Bouček věnuje také koním. Nejdříve jako sázkař
(za studií na FAMU se sázkami dobře živí) a od roku 1993 především jako majitel
stáje Buc-Film, která v roce 2010 čítala 19 koní. Je jediným vlastníkem koní v
České republice, který získal nejcennější trofej rovinových i překážkových
dostihů. Jeho snem je produkovat film o dostihových koních - nejraději podle
scénáře textaře Michala Horáčka, s nímž se od mládí přátelí.
J. Bouček je synem jednoho ze zakladatelů FAMU, prof. Jaroslava Boučka. Jeho
nevlastními dětmi, které vyženil sňatkem s Katarínou Boučkovou, jsou producent
Kryštof Šafer, architektka Ester Miluničová a producentka Eliška Kaplicky
Fuchsová. |