Když si ho jednou k sobě zavolal soudruh Petro, který měl na ÚV KSČ na starosti zdravotnictví, aby mu vytknul, že v ústavu prakticky nejsou žádní komunisté, Hanzlíček odvětil: „Soudruhu Petro, budovat socialismus v ústavu plném komunistů, to svede každý trouba. Ale já, kterej musím ukočírovat takovouhle partu jaká tam je, bych za to měl od Vás dostat metál!“ Také mu licoměrně připomněl slova soudruha Stalina, že socialismus musíme budovat s lidmi, které máme.

Od hlavního proudu univerzitní medicíny, který sám označoval jako „c.k. marxismus“, se odlišoval neortodoxními a novátorskými postoji podtrženými dynamikou jeho osobnosti, která se nikdy nedokázala vtěsnat do rozměrů socialistické epochy druhé poloviny 20. století. Ač velký hráč, jedněmi milován a obdivován, druhými nenáviděn, nedokázal ke konci své profesionální dráhy zvládnout nepřízeň doby a svou sršatostí, kterou jinak uměl promyšleně dávkovat, nakonec rozlítil komunistickou moc: ústavního řemeslníka, který byl předsedou celozávodního výboru KSČ, oslovoval „rudý komisaři“; s kontrolorem, kterého na něj tehdejší ministerstvo poslalo, někdy jednal pouze na chodbě a odmítl mu dát v ústavní laboratoři vyvolat fotografie z dovolené. Kádrovákovi spřáteleného Výzkumného ústavu endokrinologického veřejně přezdíval Chomejní. Těmito a mnoha podobnými sebezničujícími kroky se podílel na vlastním pádu. Z funkce ředitele VÚPs byl odvolán v r. 1981. Záhy na to zemřel.

Profesor Hanzlíček dokázal v ústavu shromáždit nebo alespoň tolerovat neobyčejné množství mimořádných osobností, z nichž mnohé se proslavily v emigraci, jako bratří Grofové (Pavel v Kanadě, Stanislav v USA), Jan Volavka (USA), Miloš Matoušek (Švédsko), Josef Váňa (epidemiolog, USA) a mnoho dalších. V ústavu působil známý surrealista Ludvík Šváb, politický vězeň a specialista na lidské nonverbální chování Zdeněk Klein, klinický psychofarmakolog Oldřich Vinař, etolog Jaroslav Madlafousek, fyziolog Josef Lát, sociální psychiatři Ctirad Škoda a Zdeněk Dytrych, psycholog (nyní politik) Michael Žantovský a mnoho dalších. Mezi Hanzlíčkovy žáky se počítá Richard Balon, dnes profesor psychiatrie v Detroitu (USA), Jan Kabeš, předčasně zesnulý psychofarmakolog a bratr známého Chartisty.