Václav Hrázký poštmistr v Poděbradech
spoluzakladatel Sokola v Poděbradech
poštmistr
vlastenec
špeditér - přeprava osob a nákladů povozem - 16 párů koní
zájezdní hostinec - dnes parkoviště před supermarketem - zbouráno 1982
poštmistr v Nymburce
10.4.1861 přísaha v kostele po instalaci na radnici

vystupuje v Poděbradech jak v ochotnickém divadle Jiří, tak při představeních domácího divadla
1861-1870 purkmistr královského města Poděbrady
1.8.1863 vznik Sokola v Poděbradech
1864 založil akciový cukrovar - ztrátový - skončil 1874
rodina žije nad poměry
machinace s pozemky při stavbě železnice
1873 založil (na truc Hlaváčovi) první parní mlýn a olejnu v Poděbradech Na Průhoně - zkrachoval - přišel i o poštu
odstěhoval se do Prahy
úředník v bance
 

U zrodu ochotnického spolku stála celá řada významných občanů Poděbrad, kteří se podíleli i na dalších aktivitách ve městě. Mezi nejčinnější se řadil poštmistr Václav Hráský, který se do Poděbrad přistěhoval z nedalekého Nymburka. V roce 1847 koupil starý měšťanský dům a zřídil v něm první poštovní úřad. Aktivně se angažoval v městských otázkách, byl členem mnoha spolků a od roku 1861 zastával post purkmistra. Přestože aktivně a vlastenecky vystupoval, jeho jméno je vnímáno rozporuplně. Účastnil se například poděbradské dragonády, kde se v roli purkmistra postavil za obyvatele, ale figuroval také u stavby železnice, kterou odmítal schválit ze soukromých důvodů, protože v té době zajišťoval poštovním vozem veškerou dopravu do širokého okolí. Po jisté době názor změnil a nabídl na stavbu železnice své pozemky, které krátce předtím zakoupil. Pozemky byly v té době daleko od města v polích a Hráský tedy vydělal nejen na pozemcích, ale později i na dopravě z města na vlak. Zamýšlený železniční uzel se přesunul do Nymburka, kde byla železnice velmi podporována. Ale díky značné vzdálenosti nádraží od centra, mohl mezi dvěma důležitými body později vzniknout rozsáhlý lázeňský park. Hráský také založil vlastní parní mlýn, aby konkuroval mlynáři Hlaváčovi, se kterým se neshodl. Ovšem brzy zkrachoval, přišel o svůj majetek a z Poděbrad se odstěhoval.

Tzv. dragonáda označuje událost v roce 1862, při které se vyostřil konflikt mezi obyvateli Poděbrad a dragouny, kteří násilně a bez zřejmého důvodu rozehnali šavlemi vzpomínkovou slavnost k výročí úmrtí Turinského. Místo očekávané omluvy, obvinil Krajský soud v Kutné Hoře několik poděbradských měšťanů za shluknutí a rušení veřejného klidu a odsoudil je na čtyři dny vězení. Mezi odsouzenými byli i členové spolku F. Bouček nebo J. Obereigner. Tato událost ve své době vyvolala v zemi vlnu emocí a dnes je vnímána jako ukázka nesprávné politiky rakouských státních úředníků.