Felix Téver - především prozaička, vlastním jménem Anna Lauermannová, rozená Mikschová, narodila se 15. prosince 1852 ve vlastenecké patricijské rodině pražského lékaře Mikoláše Miksche, přítele českých měšťanských politiků, zvláště F. L. Riegera. Vzdělání nabyla v Praze na německé, pak Vyšší dívčí škole. Díky Riegrově rodině se A. Mikschová již v raném věku ocitla v prostředí pražské inteligence uprostřed jejich společensko-politických a kulturních snah. Zde také vzniklo její nejdůvěrnější dlouholeté přátelství s M. Červinkovou-Riegrovou. Roku 1877 se provdala za buditele Josefa Lauermanna, vnuka Jungmannova, ale toto manželství nebylo šťastné. Po osmi letech z něho uprchla a strávila se svou matkou a dcerou Olgou tři roky v Itálii, během nichž se zotavovala z plicní choroby a duševních útrap. V té době byl v roce 1888 prosazen i rozvod, na tehdejší dobu výjimečný, a rozhodlo se vlastně i o spisovatelčině literární dráze. Hned po návratu z tříletého pobytu v Itálii, kde se zotavovala z plicní choroby a duševních útrap, roku 1888 jí uveřejňuje Svatopluk Čech v Květech první prózy podepsané pseudonymem Felix Téver, který je památkou na šťastná italská léta (‚šťastná Tibera‘) a jejž potom užívala až do konce života. S literaturou se však spojil osud již roku 1880. Na Riegrovo doporučení otevřela roku 1880 ve svém domě na Jungmannově náměstí proslulý literární salon, který sama nazývala ‚čajové konvičky‘, v němž se přesně půl století téměř bez přestávky scházeli umělci několika generací, počínaje lumírovci a konče bratry Čapky. Dodnes je tento salón zachován s původním nábytkem a obrazy. V rodinném domě na dnešním Jungmannově náměstí a za letních měsíců v libocké vile (v létě se scházívala společnost v Liboci v letním sídle Julia Zeyera, od něhož jej koupila a s nímž kamarádila do sklonku života.) zvala přátele z kruhů spisovatelů i vědců na čajové literární besedy po dobu padesáti let. Vzniklo společenské středisko, v němž se konala ‚vzácná duchová sympozia‘. O inspirující atmosféře těchto intelektuálních shromáždění i o vlastnostech hostitelky vypovídá sborník vzpomínek O bábušce (tak byla v kruhu svých blízkých nazývána), jejž vydali roku 1935 přátelé, někdejší hosté salonu. Doživši se téměř osmdesáti let zemřela spisovatelka 16. června 1932 ve své vile v Liboci.

Literární tvorbu pod zvoleným pseudonymem Felix Téver (vzpomínka na Itálii – šťastná Tibera) zahájila sérií povídek, pak následovaly romány, vyzkoušela si i napsání několika dramatických prací . Publikovala také v literárních časopisech. V počátečních pracích psala o rozvrácených a opuštěných ženách, později se dostala k tématům života společnosti ve staré Praze.
Vzpomínky na její literární salón zpracovali její přátelé ve sborníku O bábušce vydaném tři roky po její smrti.