Pruské království
Mecklenbursko-střelické velkovévodství
Mecklenbursko-zvěřínské velkovévodství
Oldenburské velkovévodství
Anhaltské vévodství
Brunšvické vévodství
Sasko-altenburské vévodství
Sasko-kobursko-gothajské vévodství
Sasko-lauenburské vévodství
Knížectví Lippe
Knížectví Reuss-Gera
Schwarzburg-sondershausenské knížectví
Waldecko-pyrmontské knížectví
Svobodné město Brémy
Svobodné město Hamburk
Svobodné město Lübeck
Italské království

 Rakouské císařství
Bavorské království
Saské království
Hannoverské království
Württemberské království
Hesenské kurfiřtství
Hesenské velkovévodství
Bádenské velkovévodství
Sasko-meiningenské vévodství
Nasavské vévodství
Lichtenštejnské knížectví
Schaumburg-Lippe
Knížectví Reuss-Greiz
Svobodné město Frankfurt

1862 nastupuje kancléř Otto von Bismarck, chce  sjednotit Německo „krví a železem“, Prusko usiluje o vliv nad celým Německem – Rakousko tehdy zastávalo ideu uspořádání poměrů v německy mluvících zemích bývalé Svaté říše římské spíše jako volné federace jednotlivých států – tedy Německého spolku.
1863  Dánsko anektovalo Šlesvicko a Holštýnsko
1864 Rakousko a Prusko reagují společným tažením proti Dánsku – zvítězili - Rakousko získalo Holštýnsko – vzdálená izolovaná kolonie – nákladné – vojenský protektorát - František Josef I. Usiloval o výměnu území za Kladsko nebo část Slezska. Bismarck výměnu odmítá a stupňuje obvinění vůči Rakousku.
Zatímco Prusko investuje do infrastruktury (železnice, telegraf) a do průmyslu (doly, železárny, banky, zbraně)
Rakousko korupce, šetří na výzbroji a výcviku, negramotnost mezi vojáky, špatně připravené důstojnictvo), relativně zdatné dělostřelectvo a jezdectvo.
V Praze se řeší případná korunovace Františka Josefa I., rovnoprávnost němčiny a češtiny, ve školství, v telegrafii, návrat Jesuitů na Nové Město, pro stavbu Národního divadla vybrán Zítek.
V květnu a červnu již viditelné válečné přípravy, obyvatelé si vybírají úspory z bank, povinné vytváření válečných zásob potravin a zdravotnického materiálu, školy končí výuku a připravují se, že budou sloužit jako lazarety, korunovační klenoty odvezeny do Vídně.
8.6.1866 uzavřena spojenecká smlouva mezi Pruskem a Itálií – Itálie chtěla získat zpět Benátsko.
18.4.1866 Rakousko protestuje proti válečným přípravám, protest odmítnut v Berlíně i ve Florencii
7. června 1866 Prusové okupovali  Holštýnsko, které rakouské jednotky včas bez boje vyklidily a stáhly se do Čech
12. června byly přerušeny diplomatické styky mezi Rakouskem a Pruskem
18. června přerušeno poštovní, telegrafní a železniční spojení.
21.6.1866 vyhlášena válka
Prusko obsadilo Sasko
23.6.1866 útok Italů na Veronu, Itálie vypověděla válku Rakousku
24.6. bitva u Custozy, zvítězili Rakušané, ale dál nepostupovali vzhledem k očekávanému odstoupení Benátska
Rakousko shromáždilo severní armádu u Olomouce
Prusko vtrhlo do Čech ze tří směrů: Labská armáda postupovala směrem na Českou Lípu (Šluknov 22.6.), 1. Armáda prince Fridricha Karla postupovala od Žitavy (Liberec 23.6.), 2. armáda korunního prince Fridricha Viléma do Východních Čech (Náchod 27.6., postup na Českou Skalici).
27. - 29. června) došlo k prvním bitvám války:  u Trutnova, u Mnichova Hradiště, u Svinišťan, u Dvora Králové  
27.6. boje mezi Svitavami a Podolím
29.6. boje u Jičína, pozdě doručený rozkaz k ústupu způsobil chaos a demoralizaci mezi rakouskými vojáky
29.6. Mladá Boleslav
Rakouské velení nemá dostatečné informace o postupu invaze
3.7.1866 největší polní bitva 450 000 vojáků na obou stranách
ztráty na pruské straně: 9200 vojáků
ztráty na Rakouské straně: 44000 vojáků
dohromady: 11000 koní
18.-20.7.1866 námořní bitva o ostrov Vis (Lissa) druhá největší námořní bitva - zvítězilo Rakousko
22.7.1866 bitva u Lamače (poblíž Bratislavy) - přerušena uzavřením mírové smlouvy
po celém území se začala šířit tzv. pruská cholera - během následujících dvou let na ni zemřely další desetitisíce osob
23.8.1866 Pražský mír - smlouva o poměrech německy mluvícího obyvatelstva
Se zahrnutím jižního bojiště se války zúčastnilo na straně Prusů 437300 vojáků, z toho ztráty 40000 vojáků. Na straně Rakušanů celkem 407200 vojáků, ztráty 132500 osob.
1867 vznik Rakousko-Uherska
1871 Prusko-Francouzská válka, pruský král se stal německým císařem - odtud se rodí ambice Německa ovládnout Evropu

Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím vedlo ke vzniku dualistického Rakousko-Uherska a pruské hegemonii v Severoněmeckém spolku, což byl krok vedoucí ke sjednocení Německa a jeho maloněmecké řešení s vyloučením Rakouska. Důsledkem války získala Itálie Benátky odstoupené Rakouskem. Rakousko mělo u Hradce plně srovnatelnou armádu, prohrálo v důsledku špatného velení, z této zkušenosti se nepoučilo, což mělo své následky v době 1. světové války.  

Bitva u Náchoda

„Nekráčeli jsme dlouho a již jsme uviděli počátek zkázy.Ve svahu pod lesem, v cestě ležel zabitý kůň tmavé barvy, již obraný, bez sedla, všechen už nadmutý a plný much. Kus dál, v lese, uhodil jsem na první lidskou mrtvolu, a to znenadání, jak jsem houští obešel. Mně zrovna u nohou, zsinalou tváří proti mně na znaku ležící rakouský voják. A jako by zrovna na mne upíral sklené, otevřené oči. Zaleknut jsem nad ním stanul. Hrozný pohled. Byl střelen do břicha a v bolestech strhal si z něho šaty. Rána, již černá, a kolem ní hrozné barevné odstíny. Voják ležel sám… Zápach, který nás uhodil už nahoře v lese, dusivě houstl a odporně omamoval; až mdlo mi z něho přišlo. Dali mně napít rumu a tím jsem se zkřísil tak, že jsem mohl s nimi jíti dál… Pohled žalostný… Ale nejžalostnější, nejdojímavější u starobylého kostelíka sv.Václava se hřbitůvkem, u jeho kamenné obruby, tenkráte nevysoké a sešlé kupa mrtvol, skoro samých rakouských myslivců.“

Alois Jirásek popisuje následky války v okolí Hronova