top.gif (1264 bytes)  

 

n1.gif (1497 bytes)

 

h03.jpg (205373 bytes)

Siluety stínů

 

1.

Pane profesore! Pane profesore!

Chtěl bych ocenit vaše zásluhy!

Díky vám přece neřesti přestaly být neřestmi.

Pane profesore, vaší zásluhou

byl hřích prohlášen za normální stav.

Spravedlnost pronásledujete jako něco zhoubného.

Chválíte hloupost, vynášíte podvod.

Vážený pane, vám se podařilo rozšířit rozervanost.

Do srdcí jste jim vložil nihilismus.

Mozky jste osedlal šílenou honbou za věcmi.

Nejistotu jste prohlásil za jediný jistý bod

a v něm nacházíte smysl bytí.

Přitom každou vinu svalujete na ty,

kdo za to nemohou.

Převrátil jste ctnosti a neřesti, pane profesore!

Když je někdo bezcharakterní, říkáte, že se vyzná.

Je-li čestný, prohlásíte ho za blázna.

Je-li nevázaný v lásce, prý si užil.

A jestli lásku prožívá, řeknete, že je dřevo.

Když se manželé rozvádějí, prý se k sobě nehodili,

(vím, že se vlastně nechtěli k sobě hodit)

že si byli protivní?

(Neuměli se milovat, nikdy to nepoznali!)

Obklopil jste mne vybranou elitou mrtvol,

které jste popletl svým nesmyslem o štěstí,

po kterém touží, až slintají.

Z církve jste vyrobil spolek hodňoušů,

'spravedlivých',

neschopných za cokoliv se postavit.

 

h76.jpg (41981 bytes)

 

Vím, že veselý člověk je už nenáviděnou výjimkou.

Vím, že to umíte všechno vědecky vyložit.

Vždyť jste na to tolik let studoval.

Postřehl jsem lidskou radost,

která se nás zmocňuje,

když si můžeme ublížit.

A ubližujeme si.

Život je hon.

Na minulost se zapomene.

Budoucnost je nejistá.

Přítomnost mizivá.

Pouhá hra.

Člověk je přeludem.

Prokletá hra, tenhle váš život.

Maminky pláčou.

Děti pláčou.

Krev teče.

Pane profesore - vím, že se usmíváte.

Jsou to vaše zásluhy!

 

h03.jpg (205373 bytes)

Pan profesor

 

n2.gif (1496 bytes)