Jak Pražané vítali druhý most přes Vltavu

Zpět na Bedřich Schnirch

Zpět na články o Bedřichu Schnirchovi

Zpět na hlavní stránku

Jak Pražané vítali druhý most přes Vltavu
Národní politika 3.4.1940

Až do roku 1841 - bude tomu napřesrok sto let - měla stověžatá Praha toliko jediný most, starobylý most Karlův. Byly tu ovšem ještě tři přívozy, které dopravovaly Pražany i vozy přes Vltavu, ale jak to bylo zdlouhavé i pro tehdejší dobu, kdy se tolik nepospíchalo, jako nyní!

Proto na druhý most začalo se pomýšlet už na počátku století devatenáctého, ale snaha nejvyššího purkrabí království Českého, hraběte Rudolfa Chotka, byla zmařena Napoleonskými válkami. Teprve jeho syn Karel Chotek, který se stal po otci rovněž purkrabím, uskutečnil plán svého otce i přání všech i obyvatelů města Prahy. Byla vytvořena pro to zvláštní akciová společnost, v jejímž čele stál hrabě Josef Matyáš z Thunu, zajištěna podpora vlády a 19. dubna 1839 začal se stavět řetězový most přes Vltavu. Stalo se to tak, že bylo zaraženo několik kůlů u Střeleckého ostrova. Základní kámen – tehdy 'úhelní kámen' – byl pak položen 20. dubna 1840, což bylo oslaveno na Střeleckém ostrově slavností. Promluvil při tom hrabě Thun, „na dvou tribunách zněly národní písně“ a „městští ostrostřelci, granátníci a myslivci“ účinkovali hudbou a salvami výstřelů „ve dvou řadách“. Po řeči hraběte Thuna, předsedy společnosti, promluvil arcibiskup Alois Josef svobodný pán ze Šrenku na Nocinku a pražský purkmistr Josef Müller přečetl listinu, která byla vložena s jinými památkami do základního kamene. Nakonec promluvil purkrabí Karel Chotek a vyjádřil se, že „stavba mostu je známkou činné společné mysli Čechů“. Všechny Čechy tehdy naplňovalo radostí vědomí, že připravené práce byly svěřeny uvědomělému vlastenci inženýrovi Bedřichu Šnirchovi, který už před tím, postavil řetězové mosty ve Strážnici na Moravě a v Lokti nad Ohří (Elben a. Eger).

Most sám pak byl odevzdán veřejnosti 6. listopadu 1841 a dva dni před tím byla slavnost, jíž předcházel večer průvod s pochodněmi, při němž – jak poznamenávají Tylovy 'Květy'„oudové akademie Sofínské v pouze jazyce českém zpívali“ sbory, k nimž hudbu složil „pan Jelen, který se stará o vlastenecký zpěv a jeho zvelebení s celou horlivostí duše, a to z pouhé lásky, což výtečně jeho zásluhy ještě krásněji zvyšuje“.

Slavnost odevzdání mostu veřejnosti byla ukončena pak tím, že byl odhalen pomník na nové silnici v Brusce, která byla pojmenována 'Chotkovou silnicí'. Dnešnímu Pražanu, který si může vybrat z tolika mostů, chce-li ne druhý břeh Vltavy, bude se zdát neuvěřitelné, že ještě před sto lety jeho pradědové chodili jenom po mostě Karlově a rok na to vítali tak nadšeně most nový, jako že jeho dědové a otcové platili na nových mostech rádi 'mostné', poplatek, který byl úplně zrušen teprve r. 1925, tedy před patnácti lety. P.

 

Řetězový most císaře Františka I. v Praze 1839-1841

 

Zpět na Bedřich Schnirch

Zpět na články o Ing. Bedřichu Schnirchovi

Zpět na hlavní stránku

Zpět na články o Ing. Bedřichu Schnirchovi