Graciézní empírový most překlenoval od roku 1848 Vltavu u Podolska nedaleko Písku. Po zbudování Orlické přehrady hrozila jeho demolice, nakonec zvítězil zdravý rozum, most byl rozebrán a přemístěn na Lužnici. Proto můžeme unikátní stavbu obdivovat a využívat.

Jediný, který zůstal

Český průmyslník, loďař a stavitel Vojtěch Lanna (1805 - 1866) ho nechal postavit podle projektu inženýra Gassnera a B. Schnircha. Lanna založil i železárny na Kladně, uhelný důl a slévárnu. Dalšími mostními díly z jeho závodů byly pražský řetězový císaře Františka Josefa I., kterému se přezdívalo Procházka, podle titulku pod fotografií provázející slavnostní uvedení stavby do provozu – Procházka na mostě. Na jeho místě stojí most Legií. Dalším je pražský Negrelliho viadukt.

Most ve Stádleci je jediným zachovaným empírovým mostem u nás. Je dlouhý 157 metrů, konstrukci nesou čtyři, ve dvojicích uspořádané prohnuté řetězy, spojené vertikálními táhly. Zakotvené jsou do kamenných bloků vstupních bran. V roce 2007 ho nově osadili dubovými trámy. 

Most sloužil až do roku 1960, kdy ho rozebrali, již tenkrát byl památkově chráněn, a přemístili na klidné místo u obce Stádlec, kde se klene přes Lužnici. Míst na osazení bylo navrženo asi 13, Stádlec vyhovoval nejlépe.

Jeho funkci nahradil ve 30. letech minulého století železobetonový most, po desetiletí nad lanovým rozkročený jako starší bratr. Ustoupit musel po napuštění Orlické přehrady, ač přišla ze zahraničí nabídka o odkup, byla zamítnuta, most pečlivě zdokumentovali, rozebrali a postavili u Stádlece. Ocelových částí bylo 1100, kamenných 2000. Obec spojuje s protějšími Dobřejicemi od 25. května 1975.

Sloupky u vjezdu omezují šíři vozidla, nosnost je 1,5 tuny na vozidlo.

Bechyňská duha

V okolí stojí za to navštívit Bechyni, zámek je v soukromých rukách, ale v části je galerie, františkánský klášter, zde je naprosto unikátní klenba, v bývalé synagoze najdete Muzeum turistiky.

Město má svůj unikátní železobetonový most, zvaný Duha nebo Jubilejní. Otevřeli ho v roce 1928 k desátému výročí založení republiky, je sdružený, silniční a železniční, elektrifikaci trati do Tábora provedl F. Křižík. Od roku 2010 je národní kulturní památkou. Délka je 190,5 metru, šířka 8,9 m., výška od hladiny řeky necelých 60 metrů.

Pod městem se do Lužnice vlamuje kaňon Židovy strouhy, za každého počasí je to parádní výlet, zrovna jako procházka kolem řeky. Zdeněk Troška tu natáčel v roce 2011 Čertovu nevěstu, produkce na břehu postavila pekelně pohádkový mlýn obývaný čarodějnicí v podání Jany Andresíkové.

V Sepekově stojí mariánský poutní kostel, vynikající barokní památka, proti proudu Lužnice se vypíná v Dobronicích zřícenina středověkého hradu, vlastnili ho Rožmberkové, jezuité v něm měli do roku 1727 rezidenci, do Milevska to není také daleko, klášter vás uchvátí.