Hrabě František Antonín von Magnis
podporovatel umění
* 23. 12. 1773, Strážnice, † 26. 2. 1848, Strážnice

František Antonín Magnis počátkem 19. století vysazuje zámecký park, buduje skleníky a připravuje další přestavbu zámku. V polovině 19 století dochází k poslední stavební úpravě do podoby novorenesanční s klasickými prvky, v níž se zámek dochoval do dnešních dnů. Hojně rozvíjel své záliby v zahradnictví, malířství a hudbě.

Podle tvrzení mnoha zdrojů byl František člověk osvícený, podporující umění. V jeho době byla na zámku vydržována kapela a hrála se divadelní představení. Hrabě sám maloval, dosud se dochovala jeho rytina zámku. Mezi jeho největší koníčky patřilo zahradnictví. Bývalé ovčí pastviny nechal zvelebit tak, že zahrada patřila mezi nejkrásnější na Moravě. Zřídil skleníky, v nichž pěstoval citrony, ananasy a jiné tropické rostliny. Také v parku byly vysázeny cizokrajné stromy. Přes řeku Morávku byl postaven v roce 1824 technicky výjimečný řetězový most. V panském dvoře dal postavit dům, který měl také celou konstrukci se železa.

Za jeho panování na strážnickém zámku pravděpodobně vznikla a jistě působila kapela, která se blížila spíše měšťanskému typu a byla také v úzkém kontaktu s místním piaristickým gymnáziem. Kolem roku 1800 byl strážnický zámek důležitým hudebním střediskem orientovaným svým německým a převážně italským repertoárem k vrcholnému baroku a ke klasicismu. Dochovaná hudební sbírka dokládá zálibu hraběte v tehdejší vídeňské operní produkci, výsadní převahu však měla zejména světská italská nástrojová hudba 18. století (ze známějších jmen Luigi Boccherini, Domenico Cimarosa, Arcangelo Corelli, Ignazio Fiorillo, Antonio Lolli, Gaetano Pugnani, Antonio Salieri aj.). Velkou měrou byly zastoupeny koncerty a houslové duety, symfonie, divertimenta, sonáty, tance, kasace, nokturna, tria, kvartety a kvintety od Františka Vincence Kramáře, Jana Křtitele Vaňhala, Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta a dalších. Pro českou muzikologii je významným počinem Helfertova identifikace anonymních italských pochodů s počátečním tématem Marseillaisy, provozovaných již v roce 1790, tedy dva roky před vznikem francouzské revoluční hymny. Sbírka také obsahuje opis melodramu Ariadna na Naxu od Jiřího Antonína Bendy. Ve sbírce strážnického zámku se rovněž dochovaly četné hudební nástroje.

Hrabě se proslavil snahou o osvětu poddaných. S veleckým farářem Suchým psal brožury v českém jazyce, které rozdávali do škol i jednotlivcům, aby se poučili o očkování proti osýpkám, o ochraně proti vzteklině psů, o pěstování brambor, o první pomoci při úrazech a vydal poučný katechismus o výchově mládeže. Smrt tohoto mimořádného muže 16. února 1848 byla symbolickým ukončením feudální epochy – další strážničtí Magnisové byli již pouhými velkostatkáři, resp. obyvateli zámku.