Postoloprty, které své jméno získaly podle jedné teorie zkomolením jména benediktýnského kláštera Porta Apostolorum z počátku 12. století (Apoštolská brána). Historikové dodnes přesně neví, jak název malého pohraničního města, které leží jen pár kilometrů od Loun, vlastně vznikl. Název města byl podle kronik znám ještě dříve, než byl postaven samotný klášter (1125). Staročeské sousloví „postoly prtati“  znamenalo opravovat boty nebo ševcovati. A tak je možné, se si lidé v Postoloprtech nechávali spravovat prošlapané střevíce nebo škrpály.

Za vlády Jiřího z Poděbrad se ves Postoloprty dostala do vlastnictví rodu z Veitmile. Šebestián z Veitmile zde r. 1514 postavil tvrz. V majetku tohoto rodu byla tvrz a panství Postoloprty až do r. 1600, kdy byly prodány Štefanovi Jiřímu ze Šternberka. Ten začal na místě původní tvrze stavět v r. 1611 velkolepý zámek. Jeho syn Jan Rudolf ze Šternberka prodal postoloprtské panství i se zámkem roku 1637 Václavu Michnovi z Vacínova, po němž jej zdědil jeho synovec Zikmund Norbert. Po jeho smrti koupil roku 1669 zadlužený a třicetiletou válkou poničený zámek Jiří Ludvík ze Sinzendorfu.

Sinzendorf začal s velorysou obnovou panství i zámku, při němž nechal postavit vysokou čtyřhrannou věž. Po smrti Jiřího Ludvíka ze Sinzendorfu r. 1682 zdědil panství jeho syn Kristán Ludvík a po jeho smrti pak jeho druhý, mladší syn Filip. Ten v r. 1692 zámek, stále ještě ve špatném stavu, prodal Ferdinandovi ze Schwarzenberka.

Nový majitel začal zámek v letech 1706 – 1718 přestavovat podle návrhu arch. P. I. Bayera v barokním slohu. V r. 1752 byla opravena zámecká fasáda a byla stržena vysokán zeď obepínající zámek a zasypány všechny příkopy. Po četných průchodech vojsk za sedmileté války (1756 – 1763) zámek opět značně zchátral a v r. 1768 dokonce vyhořel. Jan ze Schwarzenberka ihned přistoupil ke generální opravě zámku. Ta se ale protáhla až do roku 1790, neboť ve válce o dědictví rakouské v letech 1778 – 1779 pruská vojska rozestavěný zámek opět zpustošila. V majetku Schwarzenberků zůstal postoloprtský zámek až do r. 1945.

V rámci stavby císařské silnice z Prahy přes Slaný, Louny a Chomutov na saské hranice bylo nutno překonat i často zaplavovanou širokou nivu Ohře u Postoloprt. V letech 1845–53 bylo proto zřízeno přemostění, které se skládalo ze tří kamenných obloukových mostů (osm a pět polí na pravém břehu, osm polí na levém břehu) nad inundačním územím a řetězového mostu přes vlastní řečiště. Mezi jednotlivými mosty a terasami na obou březích inundační kotliny byly nasypány náspy.

V letech 1908-1910 nahradil nový obloukový most starý řetězový.  

Postoloprty - silniční most

Postoloprty, které své jméno získaly zkomolením jména benediktinského kláštera z počátku 12. století (Porta Apostolika = Apoštolská brána), leží 8 km západně od Loun na soutoku Ohře a Chomutovky. Historii zdejších mostů začněme až v polovině 19. století.

V Postoloprtech stával jeden z našich řetězových mostů, který byl vybudován v letech 1845-1853. Ve stejné době tu vznikl i velký silniční záplavový most (inundační viadukt) - obě tyto stavby lze klást do souvislosti s novou „císařskou“ silnicí, která měla zlepšit spojení v rakouské říši.