Veronika Müllerová Votočková zdědila po své tetě Kateřině Pekáčkové (viz Z kroniky jednoho rodu) jednopatrový dům na náměstí v Poděbradech poblíž zámku, zvaný „U zeleného stromu“, vyhledávaný to zájezdní hostinec z počátku minulého (IXX) století.

V domě ‚U zeleného stromu‘ v prvním patře se konaly taneční zábavy a hrálo se tam také divadlo. V Poděbradch vznikl Spolek divadelních ochotníků v roce 1861. Purkmistr Václav Hráský vyjednal s baronem Sinou, že se pro divadlo mohla využívat bývalá zámecká kaple na zámku. Kromě toho studenti ze  spolku Studující Poděbradska hráli vlastní divadlo. V letech 1879 - 1883 oba soubory hrály v domě u zeleného stromu. Podle J.Hellicha se tam soustřeďoval společenský život.
Tento dům čp. 4 má velký dvůr sklánějící se prudce dolů k Labi a ukončen jest druhou jednopatrovou budovou označenou letopočtem 1826. V hostinci byly 4 pokoje a velký sál. Na místě této budovy dnes stojí patrový dům; dvůr, který byl mezi domy, je z větší části také zastavěn.

Nynější dům čp. 4/I stojí na větší parcele než okolní domy a pochází z druhé poloviny 17. století. Nově byl postaven po velkém požáru města v roce 1681. Jsou známi i jeho dřívější majitelé, většinou panští úředníci, mj. v roce 1553 jakýsi Diviš z Bezdětic a v 18. století sirotčí Votočka, jehož dcera Antonie se pak provdala za panského a městského lékaře dr. Františka Boučka. V první polovině 19. století byl majitelem koňský handlíř František Pekáček, který přistavěl směrem k Labi další patrový dům se stájemi v přízemí a od roku 1833 tu provozoval také poštovní stanici. Protože to byl dům právovárečný, býval v něm i zájezdní hostinec, nazývaný podle štukového reliéfu v průčelí „U zeleného stromu“. V roce 1845 dala vdova Pekáčková v celém prvním patře vybudovat velký taneční sál, kde se ještě dlouho odbýval všechen společenský život ve městě, a hrálo ochotnické divadlo. Kolem roku 1880 byl hostinec zrušen, sál přeměněn na byty a z té doby je i současná fasáda. Přízemní prostory se změnily v obchody a sklady. V. J. Havlíček tu prodával látky, později tu bývala známá Duškova drogerie, prodej klenotů a hodinářství. V druhé polovině minulého století bychom tu vedle drogerie, kterou dlouhá léta vedl pan Hruška, našli také největší ve městě prodejnu elektrospotřebičů a fotoslužbu. Z památkového hlediska je zajímavá v nádvorní straně pavlač na pilířích s pískovcovými toskánskými sloupky. V podzemí se zachovala čtvercová prostora sklenutá křížovými klenbami na střední pilíř.