Před 70 lety byl poprvé na českém venkově instalován rentgenový přístroj. Opatřil si jej poděbradský praktický lékař Bohumil Bouček (1850-1926). Zprvu rentgenoval ve sklepě Hellichovy lékárny Poděbradech, později v adaptovaném domku, který i se zahradou zakoupil jeho otec Med. & Chir. dr. František Bouček v roce 1857 za 1586 zlatých a později věnoval tuto nemocničku městu Poděbrady. Historický domek v ulici Dr. Horákové (původně Panské, později Rašínově a Leninově ulici) v Poděbradech je dodnes téměř nezměněně zachován. Dvě místnosti 4 x 4 metry sloužily 8 pacientům, v jedné místnosti byla ošetřovatelna, v další byl umístěn rentgen.

To byl tedy první rentgenový přístroj na českém venkově. V Praze měl první rentgenový aparát prof. MUDr. Rudolf Jedlička, rovněž od roku 1899. Skutečnost, že si oba jmenovaní lékaři opatřili rentgenový přistroj již 4 roky po jeho objevu svědčí o jejich neobyčejné pokrokovosti.

Před 40 lety byl v Poděbradech poprvé - a v Evropě vůbec - použit přenosný elektrokardiograf. Přístroj amerického původu (na film) zakoupil známý kardiolog doc. MUDr. L. Filip ve Varšavě prostřednictvím Pražské firmy Waldek & Wagner. Německá firma Siemens začala pak podle tohoto přístroje vyrábět evropské přenosné elektrokardiografy.

Původní lampa z rentgenového přístroje v Boučkově nemocnici a Filipův přenosný elektrokardiograf - nevelká hnědá truhlice s dvěma bočními držadly, vpředu se sklonnou stěnou - jsou dnes, jako průkopnické lékařské pomůcky, vzácnými exponáty poděbradského muzea.

W.C. Röntgen (1845-1923) při svých pokusech objevil v roce 1985 záření, které nazval X (na jeho počest bylo později přejmenováno na Röntgenovo záření). Zjistil, že z trubice, kromě katodového záření, vychází ještě něco jiného – neviditelné paprsky. Zkoumal jejich vlastnosti a objevil, že při dopadu na fotografickou desku způsobí její zčernání. Dále zjistil, že tyto paprsky zastaví pouze olovo. Toto ho vedlo k domněnce, že paprsky mají schopnost pronikat předměty. Röntgen požádal manželku, aby na fotografickou desku položila ruku. Vyvolaný obrázek ruky způsobil nejen šok paní Röntgenové (uvádí se, že při pohledu na vlastní kostru se otřásla), ale i obrovský zájem lékařů ze všech medicínských oborů.

V roce 1895 začal pracovat se zářením a v únoru roku 1896 referoval a předváděl praktické využití svého objevu. Již 8.1.1896 reagovala na jeho práci Berlínská společnost vnitřního lékařství. V přednášce bylo výslovně řečeno, že X-paprsky, jsou vhodné k využití v lékařství ke sledování in vivo. Ještě v roce 1896 bylo ve světě publikováno více než tisíc prací zabývajících se objeveným zářením.

Cesta této novinky do tehdejšího Rakouska-Uherska, jehož součástí jako Království české jsme byli, byla poměrně velmi rychlá. Počátkem jara 1896 uspořádal v Brně profesor Tomalík přednášku pro Přírodovědnou a lékařskou společnost, na které váženým profesorům referoval o objevu W.C.Röntgena. Je zajímavé přečíst si závěry týkající se využití tohoto přístroje, jež odborná komise vynesla. “Tento objev nemá žádného praktického využití a snad jen daleká budoucnost přinese některé možnosti jeho uplatnění.“ I významní profesorové z pražských klinik se k objevu stavěli skepticky.

Málokdo ví, že první Röntgenův přístroj nebyl instalován v nemocnici, ale v restauraci. Zakoupil jej hoteliér Cívka, který v Praze vlastnil dva hotely - hotel Bílý kůň a Černý kůň. V jednom z nich byl Röntgenův přístroj instalován jako atrakce.

Dodnes není jasné zda se jednalo o hotel Bílý kůň nebo Černý kůň. Existuje řada autorů, kteří tvrdí, že v Bílém koni a druzí, že v Černém koni. Tento spor vedl k metafoře budoucích rentgenologů, že jejich obor má svoji černou i bílou stránku. Je naprosto jedno, o který hotel se ve skutečnosti jednalo, podstatné je, že první Röntgenův přístroj stál uprostřed restaurace k obveselení hostů, kteří si na zobrazovacím stínítku mohli prohlížet vlastní kostru. Pracovníkům Státního úřadu pro jadernou bezpečnost by dnes vstávaly hrůzou vlasy na hlavě uvědomíme-li si jaké dávky rentgenového záření tito lidé obdrželi. Nicméně rentgenový přístroj se stal hitem a zvýšil návštěvnost hotelu pana Cívky.

Hotel byl v Praze vyhlášený a navštěvovaly jej též známé pražské osobnosti. Patřili mezi ně i profesoři pražské univerzity. Jedním z nich byl i tehdejší student Rudolf Jedlička ( později profesor chirurgie a rentgenologie) a jeho učitel, významný český chirurg profesor MUDr. Karel Maydl.

Chtěl bych o těchto pánech říci několik slov.
Profesor MUDr. Karel Maydl (1853-1903) přišel z Vídně do Prahy v roce 1891 již jako renomovaný vědec a chirurg. Stal se přednostou chirurgické kliniky, kterou vedl až do smrti. Založil vlastní chirurgickou školu, preferoval zásady antisepse a asepse. Je považován z zakladatele moderní české chirurgie.

Profesor MUDr.Rudolf Jedlička (1869-1926) patřil k jeho žákům a po promoci u něj pracoval jako asistent. V roce 1912 byl jmenován ředitelem Ústavu pro léčbu a výchovu mrzáků, který byl později na jeho počest nazván Jedličkovým ústavem. V roce 1922 se stal přednostou pražské chirurgické kliniky. Byl vůdčí osobností české chirurgie, zasloužil se hlavně o rozvoj břišní a kostní chirurgie. Byl v témže roce jmenován profesorem rentgenologie a průkopníkem tohoto oboru ve Střední Evropě.

Zavedení rentgenologie do medicíny pomohla náhoda. Student medicíny Jedlička, sedící se svou přítelkyní u stolku,v restauraci pana Cífky a se zájmem pozoroval jednoho z hostů, který svým kamarádům na rentgenu předváděl svůj hrudník. Náhle Jedlička zpozorněl – na stínítku, kromě orgánů a kostí, spatřil předmět, který svým tvarem připomínal hřebík! Ještě tentýž den zavedl ohromeného muže k profesoru MUDr.Maydlovi. Druhý den profesor operoval. Ke svému úžasu nalezl v žaludku pacienta poměrně velký hřebík.Tato příhoda možná předznamenala pozdější kariéru profesora Jedličky jako uznávaného rentgenologa.

Byla tedy dokázána užitečnost Röntgenova přístroje a jeho cesta do nemocnic byla otevřená. V roce 1897 proběhlo první rentgenologické vyšetření u nás. Cesty zavádění nejnovějších objevů, které tak výrazně rozšířily paletu vyšetřovacích metod, mohou být tedy kuriózní a zajímavé.