Vojtěch Obereigner (1853-1928), stavebník výjimečné poděbradské vily pozdního historismu, patřil k významným členům společenského života Poděbrad 19. století. Ve zprávách o městě ho mimo jiné zaznamenáváme roku 1896 mezi účastníky slavnostního odhalení pomníku krále Jiřího z Poděbrad. V té době si Vojtěch Obereigner, těšící se zavedené praxi geodeta a geometra, buduje blízko náměstí na místě zděděné barokní stodoly vlastní rodinný dům. Již kolem roku 1880 se ohledně projektu domu obrátil na svého spolužáka z pražské techniky, architekta Josefa Fantu, který jej nakonec přivedl na myšlenku využít zachovanou stodolu a pro bydlení ji pouze upravit. Architekt nakonec využil hmotu původní hospodářské stavby a s důrazem na malebnost odhalil její opukové zdivo. Reprezentativní charakter mělo úpravě domu dodat novorenesanční tvarosloví a dvojice symetricky se opakujících zdobených štítů. Romantický půvab vily v duchu severské novorenesance oživil architekt dekorativní výzdobou ohlašující již secesi. Původně kolorované kamenné reliéfy Mistra Jana Husa, sv. Prokopa a Madony s dítětem na severním štítu odkazují na historii rodiny Vojtěcha Obereignera a jeho ženy Marie. Nápisovou pásku pod nimi, „Komu se nelíbí za moje na mým, ať sobě vystaví lépěji na svým“, nechal Vojtěch Obereigner vytesat později. Reagoval tím na posměšné narážky ohledně nezvyklé adaptace domu. Vila se v Poděbradech brzy stala centrem společenského života. Za první republiky sem za malířkou Miladou Žáčkovou–Obereignerovou jezdívali na návštěvy především umělci, herci a spisovatelé. Dnes patří památkově chráněná vila potomkům stavebníka, kteří o ni citlivě pečují.