Nynější dům hostinský „U českého dvora“ (č. 86) záležel ze dvou domů; díl nárožní asi od r. 1628 držel Jan Lucius, druhý dům pak Jindřich Čížek z Jenšteina a jeho dědici. Oba domy shořely v říjnu r. 1639 od Švédu, a stály v rumech do r. 1717, kdež pustá místa koupil Samuel Vilím Presl, vystavěl zde nákladný dům kamenný a založil tu císařskou poštu.

Na náměstí stojí za pozornost dům s čp. 77.  Býval zde hostinec Český dvůr, v němž se roku 1804 zastavil švédský král Gustav IV. A o šest let později rakouský císař František I.

Na spáleništi dvou domů ze třicetileté války v roce 1720 vystavěl kamenný dům s hostinskou živností císařský rychtář a berounský poštmistr Samuel Vilém Presl ze Švertsberka. V hostinci, který od založení nese název Český dvůr, bývaly hoštěny vzácné návštěvy.

Za zmínku stojí pobyt švédského krále Gustava IV. v roce 1804, rakouského císaře Františka I. v letech 1809 a 1810 a 1820 a ruského cara Alexandra I. v roce 1823. Presl, jako dědičný poštmistr, umístil v domě také poštovní úřad, který zde fungoval až do roku 1845. V roce 1866 sídlilo v hostinských místnostech velitelství pruské armády.

Původně na tomto místě stávaly domy dva. Ještě v roce 1501 to byl dům, který patřil Martinu Kračínovi a druhý vlastnila Markéta Kocourková. V roce 1720 tady postavil nový dům Samuel Vilím Presl ze Švertsberka. Presl byl původně šichtmistrem v králodvorských hutích. Opustil toto významné místo, kde vedl celý provoz, aby se mohl stát císařským rychtářem v Berouně. Měl své přesné záměry i s domem, který postavil. Výhodné místo na berounském rynku, kudy vedly cesty z Prahy do Plzně, předurčilo provozovat zde výhodnou hostinskou činnost. V domě, kde se říkalo U Českého dvora, pak otevřel první berounskou poštu. Zde se scházeli formani a zásilky putovaly po poštovní cestě, která vedla po císařské silnici a dále podél Litavky v Králově Dvoře. Dostavník tudy jezdil z Prahy do Frankfurtu i do Paříže. V Králově Dvoře se vybíralo mýtné, ale poddaní museli zdarma silnici neustále upravovat. Funkce poštmistra byla velmi důležitá - nosil červený frak s černým límcem, černé výložky se zlatým krumplováním, bílé kalhoty a vysoké boty až nad kolena. K uniformě patřil třírohý klobouk se zlatým prýmkem a nechyběl dlouhý kord se zlacenou čepelí. Dědičný poštmistrovský úřad držela rodina Preslů až do roku 1845. I pak zde provozoval různé služby hostinec, v němž se třeba hostily vzácné návštěvy města.