Původně středověký kostel v Rozbělesích, v pramenech uváděný od roku 1363, byl roku 1579 renesančně přestavěn. Stržen byl roku 1731. Dominantou Rozběles však dodnes zůstal barokní chrám sv. Václava. Výstavba tohoto kostela byla zahájena roku 1731 (K. I. Dientzenhofer), ale jeho dokončení se datuje až rokem 1783 (J. W. Kosch). Jedná se o barokní stavbu s osmibokou lodí, obdélným presbytářem, s apsidou a dvěma postranními přístavbami. Dvouvěžové průčelí je členěné pilastry, které jsou zdvojeny ve střední vyhloubené části. Nad obdélníkovým portálem s bočními pilastry se nachází polokruhově ukončené okno s klenákem. Střední průčelí je zakončeno segmentovým štítem s nástavcem s trojúhelníkovým ukončením, nikou a bočními volutovými zdmi. Obě věže kostela jsou kryté cibulovou bání. Na bočních fasádách jsou umístěna obdélníková okna zakončená odsazeným polokruhem s velkým klenákem a oválná okna v kladí. Kostel je krytý mansardovou střechou.
Obdélníkový presbytář byl sklenut plackou, paprsčitě v závěru. Stěny jsou členěny podloženými pilastry a svazky pilastrů. Osmiboká loď s bočními vysokými slepými arkádami byla zaklenuta plochou oválnou kopulí. Kruchta kostela je konvexně vyložena do prostoru, podklenuta plackou. Sakristie má valenou klenbu se stýkajícími se lunetami.
Dnešní stav vnitřku kostela se ani trochu nepodobá bohatě zařízenému interiéru v minulé době. Hlavní rokokový, portálový oltář, který byl později upraven, zdobil barokní obraz sv. Václava mezi anděly a se sochami sv. Jáchyma a Anny. V nástavci oltáře se nacházely tři sochy (sv. Josef, Ivan a Bůh Otec) a novější obraz Panny Marie. Dva protější boční oltáře pocházely z konce 18. století. Na jednom byl obraz Zvěstování Panny Marie a sochy (sv. Josef, sv. Anna), druhý s obrazem Ukřižování z 19. století a se sochami sv. Antonína a Kláry. Klasicistní kazatelna, která byla umístěna na levé straně vítězného oblouku, pocházela z 2. poloviny 18. století. Nesla sochy sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty na konzolách a sochu sv. Petra na stříšce. V kostele se též nacházela kamenná křtitelnice ze 17. století a velký barokní krucifix.
Chrám byl roku 1936 opraven. Církevnímu životu sloužil do počátku 50. let 20. století. Jeho zařízení bylo v 60. letech částečně zničeno, dílem uloženo v kostele v Bělé a na faře v Podmoklech. Po přechodnou dobu zde byla umístěna převážná část inventáře z kostela v Krásném Studenci, který byl poté odstřelen. Budova chrámu se na několik desetiletí stala továrním skladištěm.
U kostela se rozkládal starý farní hřbitov s pohřební síní z roku 1875, který byl zrušen v padesátých letech 20. století s rozšiřováním výrobních provozu.
Protože se jedná o cennou památku, přistoupilo se po průtazích po roce 1990 k její záchraně. Nejprve byla provizorně zabezpečena střecha. Dnes je střecha již zcela obnovena a jsou vsazována nová okna do opravených okenních prostupů. Uvažuje se o celkové rekonstrukci kostela. I když se ale podaří obnovit krásu architektury, nebude možné již navrátit zničený inventář, varhany, ani původní zvony, které byly při stavebních pracích v roce 1996 ukradeny.
V nedávné době byla prodána firmě Alcan bývalá farní budova. Dá se mluvit o štěstí, že se tímto způsobem podařilo vedle kostela stojící barokní budovu fary s mansardovou střechou a se znakem Thun a Hohenzollern-Hechingen v průčelí, zachránit. Při pohledu na citlivě opravenou památku si lze jen domýšlet, jak nádherný musel být i chrám sv. Václava.