JUDr. Josef Eugen Scheiner * 21.9.1861 Benešov † 11.1.1932 Praha
| Rodiče: |
Josef Scheiner * 25.12.1819
†
? Julie (Juliana) Kadlecová Scheinerová * 1830 † ? |
| Sourozenci: | Konrad
Scheiner * 1853 Nepomuk u Plzně
†
? Anna Scheinerová * 1856 Benešov † ? Hermina Scheinerová * 1858 Benešov † ? Emil Scheiner * 16.3.1860 Benešov † ? JUDr. Josef Scheiner * 21.9.1861 Benešov † 11.1.1932 Praha Artuš Scheiner * 28.10.1863 Benešov † 20.12.1938 Praha |
| Manželka: | Karla Pexová Scheinerová * 10.4.1865 Kolín † 1945 |
| Děti: | JUDr. Josef Scheiner
Južík * 7.5.1890
Praha †
1967 lyžař + Olga Preissová * ? † ? Prof. MUDr. Jiří Scheiner * 22.8.1893 Praha † 1950 + Jaroslava Preissová * ? † 1943 Miroslav Scheiner * 4.4.1895 Praha † 21.1.1909 Praha dva synové se oženili s dcerami ředitele Živnobanky Jaroslava Preisse |
1861 narodil se v Benešově
studoval na gymnasiu v Benešově a v Praze
práva v Praze
1868 člen Sokola - s Tyršem se seznámil přes Terezii, která mu napsala doporučující dopis pro Tyrše
1881 pomáhá v redakci časopisu Sokol
1882 reportáže ze sokolských slavností v Nové Pace
1884 po záhadné smrti M. Tyrše v Ötzu vyhlásil odměnu 200 zlatých za objasnění smrti, po nalezení těla v říčce Aache ilegálně převezl tělo do Prahy navzdory rozhodnutí rakouských úřadů
1887 redaktor časopisu Sokol
vystupuje na sokolských shromážděních
člen mladočeské strany
1888 navázal kontakty s Francouzskou gymnastickou unií, později v Mezinárodní gymnastickou federací
1889 doktor práv
advokátní koncipient
1889 sjednotil sokoly co České obce sokolské - napsal stanovy
1889 sjednocuje sokolské organizace do jednotné struktury - vzniká Česká obec sokolská - zvolen do předsednictva u Čížka a Tondra
1893 vlastní advokátní kancelář
1894 kandiduje za mladočeskou stranu v Praze
1894 vydal publikaci Úvahy a řeči Dra. M. Tyrše
září 1895 na prvním valném sjezdu sokolském byla přijata jeho „svatováclavská rezoluce“ o „…snaze o mravní povznášení jednotlivců tak, aby výchova tělesná kráčela stejně se vzděláním mravním“.
1896 spojil Českou obec sokolskou s Moravskoslezskou obcí sokolskou a župou Dolnorakouskou ve Svaz českoslovanského sokolstva
1889-1898 jedntaelem ČOS
1898-1906 místostarostou ČOS
1904 bydleli na Král. Vinohradech 1009
1906 strostou Sokola (po Janu Podlipném) - do r. 1932
zavedl cvičitelská školení
1908 zorganisoval Svaz Slovanského sokolstva - byl zvolen starostou
1908 zorganisoval s Kramářem slovanský sjezd v Praze
1909 slovanský sjezd v Petrohradě
1910 slovanský sjezd v Sofii
1912 VI. všesokolský sjezd v Praze na Letné - odmítl návštěvu císaře na sjezdu, odmítl hrát na sjezdu rakouskou hymnu, odmítl na sjezdu jiné než sokolské prapory
1912-1932 starostou Svazu slovanského sokolstva
spolupracuje s Mafií a Aloisem Rašínem
XII.1914 T. G. Masaryk jej navštívil v jeho advokátní kanceláři před odchodem do exilu, daroval Masarykovi osobní finanční dar a také zorganisoval dar ČOS
21.5.1915 zatčen s Kramářem a Rašínem, půl roku vězněn ve Vídni, později propuštěn
28.10.1918 Národní výbor jej pověřil řízením branných úkolů, zástupcem Jaroslav Rošický: „Byli jsme si vědomi, že by došlo ke strašné katastrofě a krveprolití, kdyby německé a maďarské setniny vešly do ulic. Musili jsme proto zabrániti stůj co stůj tomu, aby posádkovému velitelství byla dána příčina, pod záminkou udržení pořádku obsaditi Prahu...“
29.10.1918 přijíždí z Vídně do Prahy místodržitel Českého království Max Julius Coudenhove, aby udržel Habsburskou moc, Scheiner se skupinou ozbrojených sokolů jej zadrželi na nádraží, eskortovali jej do jeho bytu a tam jej internovali, takže nemohl učinit kroky proti vyhlášení samostatnosti
po celém území mobilisoval sokolské hlídky, které měly za úkol udržovat pořádek
30.10. 1918 Sokolové obsadili rakouské vojenské velitelství na Malostranském náměstí - Scheiner jednal s generálem Paulem Kestřankem a generálem Eduardem Zanantonim, plukovník Stusche požadoval vojenský zásah proti veřejným shromážděním,
pověřen jako velitel branné moci nového státu
8.11.1918 zorganizoval provizorní vojenské jednotky (Národní stráž), které složily vojenskou přísahu na Staroměstském náměstí
XII.1918-VI.1919 Masaryk jej jmenoval prvním inspektorem československé branné moci, do června, potom opět v ČOS
1918-1920 poslancem Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, později Čsl. národní demokracii (stejně jako Rašín)
1924 obnovil Svaz slovanského sokolstva
1926 zvolen náměstkem starosty Mezinárodní tělocvičné (gymnastické) federace
1932 zemřel na infarkt
President Masaryk přišel uctít památku zesnulého v budově pražského Sokola
pohřbu se zúčastnili ministři vlády a zástupci armády
pohřben na Olšanských hřbitovech Hřbitov I, odd. 1
svobodný zednář, člen lóže Národ
řád Kříž obrany státu
|
|
|
|
|
|