S Miroslavem Tyršem seznámil se tatínek při náhodném setkání v Sezaně^*, když Tyrš starší tatínka se jako student vracel z Itálie. Při výstupu na Opčinu překvapilo ho veselé české povídání dvou chlapců, bratrů Schnirchových, seznámil se s rodinou a po létech, když věkový rozdíl mezi nimi nebyl již tak patrný, vyvinulo se vřelé přátelství vpravdě bratrské. Paní Renáta Tyršová se o tom zmiňuje ve svých pamětech na Tyrše. Vyvinula se čilá korespondence a když tatínek se usadil v Praze, chodíval k němu Tyrš skoro denně do ateliéru, mnoho spolu hovořívali o věcech uměleckých i sochařsky odborných a stávalo se, že Tyrš u tatínka nocoval, když v pražském Sokole se slavily 'Šibřinky'**, byla to hlučná taneční maškarní zábava a Tyrš již tehdy chorý a nevozní hluk nesnášel. Maminka vypravovala, že když po návratu ze svatební cesty prvně navštívili Tyršův hrob, tatínek byl tak dojat, že plakal.