Václav Bláha vystavěl u křižovatky frekventovaných cest zájezdní hospodu. Lidé ji nazývali Bláhovka. Vedly tu cesty:

1. Obchodní a zemská cesta – ze Slezska přes Jaroměř do Hradce Králové a přes Kukleny do Borku a Bohdanče
2. Poštovní zemská cesta – z Hradce Králové na Prahu
3. Komunikační cesta – od dnešní „Špice“ přes prostor stávajícího nádraží na Přím
4. Všestarská cesta
5. Plačická cesta
6. Březhradská cesta a víceméně neoficiální „sousedská“ cesta v místech Zelené ulice ke Stěžerám

Ukazatel směrů stál přímo před hostincem.

Před hospodou byla v roce 1840 nákladem Kateřiny Kundrtové vystavěna kaplička sv. Trojice. V kapličce byl umístěn obraz Kuklenského malíře Antonína Bayera. Bohužel v prosinci téhož roku byl obraz i se dvěma mosaznými svícny ukraden, a tak byl nový obraz vymalován přímo na kámen, opět nákladem Kateřiny Kundrtové.
Majitelem Bláhovky byla Anna Strombachová. Odhadní cena hostince byla 1450 zlatých.
Po její smrti se ujal Bláhovky její syn Jan. Potom se majitelé střídali: Jiří Koštál, Matěj Morávek, Václav a Františka Morávkovi. Dne 13. srpna připadla Bláhovka Adolfu Žočkovi.

+ + +

Bláhovka

Roku 1659 si Václav Bláha Chotětovský vzal za manželku dceru Jana Duchoslava z Libína, s níž podědil všechny pozemky svého tchána, zejm. komplex polí na Hořejších Kuklenách mezi jaroměřskou cestou a hřbitovem. Právě zde on nebo jeho stejnojmenný syn založil zájezdní hospodu Bláhovku, neboť toto místo bylo křižovatkou frekventovaných cest, obchodní a zemské ze Slezska přes Jaroměř a Kukleny k Pardubicím, a poštovní z Hradce Králové přes Kukleny do Libčan, Chlumce nad Cidlinou a Prahy. Ukazatel směrů těchto cest stál přesně před hostincem a o tom jak Bláhovka původně vypadala podává alespoň částečně svědectví Morstadtova kresba z roku 1865.

Sami Bláhové sídlili v Hradci Králové, kde dosáhli vysokých radničních postů. Václav Bláha mladší byl čtyřikrát zvolen rychtářem, Josef Benedikt konšelem a primasem a Jan Vít Bláha konšelem a radním. Od Jana Víta Bláhy, syna Václava Bláhy mladšího, pochází na Denisově náměstí stojící sloup s křížem, který byl zbudován 23. listopadu 1775 a stál původně před Bláhovkou. Později si Bláhové koupili dvůr v polích u Kuklen (dnes čp. 123) a Bláhovku prodali Terezii Endtové a ta ji prodala rodině Štrobachově. 12. ledna 1758 zemřela majitelka Bláhovky Anna Štrobachová, posléze ovdovělá Uhlířová, a Bláhovky se za 1 450 zlatých ujal její syn Jan Štrobach.

Ten roku 1782 prodal příbytek se starým čp. 41, který se nacházel vedle hostince, Matěji Smotlachovi a téhož roku s manželkou Rozálií postoupil Bláhovku synu Josefovi. V roce 1792 měl být postaven nový hostinec s pozdějším novým čp. 46. Ten je také poprvé nazýván jako výsadní. 15. září 1794 Josef Hák, šenkýř z Bláhovky, a Josef Dušek, šenkýř od Černého koníčka, žádali magistrát, aby zamezil všeliké na Kuklenách provozované, neprávní a nedovolené šenky. V roce 1798 Jiří Košťál, držitel Bláhovky, prodal 20 korců polí a louku Vlasačku bratru Janovi. Téhož roku se svolením rodičů Josefa a Doroty Morávkových prodal hospodu Bláhovku Marii Morávkové z Plačic pro syna Matěje. V roce 1862 byla od Bláhovky stavěna okresní silnice ke Svobodným Dvorům. 15. října 1915 se večer na silnici nad Bláhovkou pohádali bačkorář Josef Poula a obuvnický dělník Václav Votava z Kuklen. V hádce pobodal Votava Poula tak, že na silnici vykrvácel.

24. srpna 1905 byla udělena hostinská koncese v čp. 46 Václavu Morávkovi ml. 25. března 1910 získal hostinskou koncesi v čp. 46 Alois Morávek. V rukou Morávkovy rodiny zůstala Bláhovka až do roku 1919, kdy byli zbaveni svéprávnosti Václav i Alois Morávkovi. Tehdy V. J. Morávek pronajal hostinec jak s hostinskou koncesí, tak s prodejem lihovin, novému nájemci. Tím se stali Adolf a Marie Žočkovi, jež se nakonec 13. srpna 1923 stali i jejími majiteli. 19. října 1923 Adolfu Žočkovi povolilo obecní zastupitelstvo na Bláhovce hostinskou a výčepnickou koncesi vyjma čepování lihovin.

V té době však již neměl hostinec valnou pověst, což můžeme vidět ze zprávy „Královéhradeckých Rozhledů“ z 1. března 1912, v níž jsou mj. uvedena tato slova: „Místa jako Bláhovka, Pardubická ul. a Zelená ul. jsou za dnešních poměrů místy, kde obyvatelstvo není jisto svým majetkem a jak poslední události nasvědčují, ani svými životy.“ V hostinci rovněž často koncertovali známí nechaničtí harfenisté. Nejznámější z nich byla 72letá puchlovická rodačka Ornstová, jež zemřela 23. února 1932 ve stáji hostince.

Téhož času byla vedle hostince známá i nedaleká stejnojmenná křižovatka, která byla vedena jako velmi nebezpečná, protože se zde stala řada dopravních nehod, končících vždy krvavě. Z tohoto důvodu nebyla rovněž u Bláhovky v roce 1930 povolena výstavba benzinové čerpací stanice kralupské rafinerie. Nejznámější dopravní nehoda se zde udála v roce 1932. Nejlépe o tom píší „Lidové noviny“ z 10. září 1932:

„Automobilová nehoda maďarského ministra financí v Československu
ČTK - Kukleny 9. září

Maďarský ministr financí baron Korányi jel dnes v průvodu dvou dám po silnici od Poděbrad k Hradci Králové. Při příjezdu na známou velmi nebezpečnou křižovatku státní silnice z Prahy se silnicí vedoucí k Hořicům, zvanou také Bláhovka, se srazil jeho vůz s vozem obchodního cestujícího z Hořic Antonína Adámka.

Při srážce byl vůz Adámkův, aerovka, vržen asi 15 metrů daleko a třikráte se obrátil. Jeho šofér si zlomil lebeční kost a na cestě do okresní nemocnice v Hradci Králové svému zranění podlehl. Druhý cestující má zlomeninu bérce a je v ošetřování v královéhradecké nemocnici.

Šofér ministrova auta, z jehož cestujících nikdo nebyl zraněn, byl zatčen a dodán ke krajskému soudu v Hradci Králové. Ministrovo auto bylo lehce poškozeno a je ve správce v Kuklenách. Ministr i obě dámy přerušili cestu a ubytovali se v Grandhotelu v Hradci Králové. V další cestě budou asi pokračovat vlakem.“

O 4 roky později okres sjednal dohodu s majiteli objektů při ústí silnice, kteří odstoupili část pozemků a ploty vadící rozhledu odstranili. K úpravám křižovatky došlo v následujících letech mnohokrát, aniž došlo ke snížení zdejší nehodovosti. Stejně jako se změnila ona, tak se proměnilo její okolí. Sám hostinec byl po 2. světové válce zrušen a jeho objekt byl využíván k činžovnímu bydlení. Počátkem 90. let 20. století byl již prázdný, čehož si všiml v krátké noticce Zdeněk Doubek, který v „Hradeckých novinách“ 11. ledna 1993 napsal: „V Hradci Králové - Kuklenách, na konci Pražské třídy, stojí dům, kde bývala zájezdní hospoda Bláhovka. Později se z ní stal hostinec, ten byl nakonec zrušen a budova změněna na byty. Jak jsme se přesvědčili, v současné době je prázdná. Že by domu byla v nejbližší budoucnosti opět vrácena role, která mu dříve patřila?“

Bohužel se tak nestalo a po 4 letech byla Bláhovka zbourána (na leteckém měřicím snímku z téhož roku je ještě krásně vyvedena, později již ne) a na jejím místě následně vyrostl obchod s hudebními nástroji CMI Melodia a. s., z níž je dnes eBikeHK - prodejna elektrokol, k jejímuž otevření došlo 25. dubna 2019. Jedinou vzpomínkou na hostinec Bláhovku jsou tak již jen výše zmíněná Boží muka na Denisově náměstí a místní název.