V letech 1891-92 vyrostla, zde na tomto nároží, tato budova nájemního domu čp. 1059 na místě kde stál starý jednopatrový dům který byl stržen. Plány domu vypracoval stavitel František Kindl a stavba byla zhotovena za neuvěřitelný jeden rok co při tehdejším způsobu bez velké mechanizace byl úctihodný výkon. Vystavěn byl podsklepený čtyřpatrový nárožní dům složený ze dvou křídel – třítraktového do Těšnova a dvoutraktový do ulice Na Poříčí. Objekt má sedlové střechy a výraznou nárožní kupoli. Velká pozornost byla věnována výtvarné výzdobě fasády objektu. Na domě byly umístěny tři alegorie znázorňující architekturu, stavitelství a strojírenství od Bohuslava Schnircha. Do ulice Těšnova shlíží architektura na nároží stavitelství a do ulice Na Poříčí strojírenství. V posledním patře jsou do kruhové konchy na každém meziokenném pilíři zasazeny busty osobností stavitelství a architektury. Z ulice Na Poříčí jsou to opat Božetěch, Matyáš z Arrasu, Petr Parléř, Jan Parléř, Petr z Prachatic, Matyáš Rejsek, Beneš z Loun, Mistr Staněk, Paolo della Stella, Carlo Lurago, Giovanni de Capauli, Kryštof Deintzenhofer, Jan Bernard z Erlachu, Marco Antonio Canevale a Kilián Ignác Dientzenhofer.

Mistr Benedikt (Beneš) Rejt (Ried) z Loun z Pístova  † 1534 – český stavitel – 1489 dvorní stavitel na pražském hradě u Vladislava II, postavil Vladislavský sál, chrám sv. Víta 1493, povýšen do šlechtického stavu Rett z Pistova, nejvyšší verkmistr a správce kamenický jeho milosti královské, Křivoklát, Kutná Hora – chrám Barbory, Louny – chrám Mikuláše, Most.

Marc Antonio Canevalle (Canevali) kostel sv. Kříže v Liberci, kostel sv. Voršily v Praze poč. 18. st.

Jan de Capauli 1656 kostel Máří Magdaleny na Malé Straně, 1669 Černínský palác  1678-1685 přepracoval plány Santiniho na Šternberský letohrádek v Troji (první předměstská vila římského typu) Toskánský palác na Hradě a jízdárna pro Strahovský klášter.

Jan Parléř (1359 v Praze – 1405 nebo 1406), byl český architekt německého původu (Johann Parler der Jüngere). Pocházel z rodiny Parleřů, jejíž členové byli architekti v celé Evropě. Byl synem známého architekta Petra Parléře, který stavěl katedrálu svatého Víta a Karlův most v Praze.

Petr z Prachatic (Brachavitz) český stavitel 1404-1429 postavil svatoštěpánskou věž ve Vídni.

Matyáš z Arrasu – francouzský stavitel, Karel IV jej přivedl z Avignonu do Čech, 1344-1352 chrám sv. Víta, Karlštejn.

Matiáš (Matěj) Rejsek 1445 Prostějov † 1.7.1506 Kutná Hora, český kameník, stavitel, dekoratér, umělec, 1470 správce týnské školy, prašná (Nová) brána v Praze, chrám Barbory v Kutné Hoře, klenba domu 548/I v Praze, kamenný dům, chrám sv. Ducha v Hradci Králové, kazatelna v kostele na Kaňku.

Petr Parléř (Parler, Arler) z Gmündenu ve Švábích – 1356 přišel do Prahy, nikoli 1353 jak někteří tvrdí, 1397 zemřel, chrám sv. Víta, Karlův most, Staroměstská mostecká věž, chrám sv. Bartoloměje v Kolíně n. L., začal Týnský chrám, sochař, kostel sv. Kříže v Gmundu, portály na Týnském chrámu, socha Marie Madony na Staroměstské radnici 1381.

Kryštof Dientzenhofer - 1655-1722 český stavitel a barokní architekt německého původu, kostel sv. Mikuláše v Praze, kostel sv. Markéty v Břevnovském klášteře.

Stanislav Staněk – mistr, český stavitel a kameník z konce 15 a začátku 16 století. 1512 loď děkanského kostela v Táboře, 1551-21 táborská radnice.

Paolo della Stella – stavitel a sochař italské renesance – od r. 1538 v Praze 1536-1563 letohrádek královny Anny = Belvedere, sochařská výzdoba královské zahrady.

Carlo Loragho (Lurago) à Fermo 1638-1679 italský architekt a stavitel období raného baroka, fortifikace Nového Města a Vyšehradu, pracoval pro Jezuity, Klementinum, kostel Panny Marie u Hybernů, kostel sv. Ignáce v Praze, kostel sv. Ignáce v Chomutově, zámek Humprecht, zámek v Náchodě.

Kilián Ignác Dientzenhofer - 1689-1751 český architekt a stavitel německého původu, pátý syn Kryštofa, letohrádek Michny z Vacínova zvaný Vila Amerika, Klementinum - zrcadlová kaple, kostelů sv. Tomáše na Malé Straně, kostel sv. Kateřiny na Novém Městě, vila Portheimka, kostel Panny Marie u Alžbětinek na Novém Městě, Invalidovna v Karlíně.

Opat Božetěch (činný do roku 1096) byl mnichem benediktinského řádu, malířem, sochařem a posledním slovanským opatem sázavského kláštera.