V Nymburce žila rodina Němcových od července 1848 do února 1850. Němcovi bydleli v předměstském domě čp. 243 u boleslavské silnice. Dům postavil (přestavěl) po požáru města (1838) bývalý purkmistr Vincenc Brzorád. Rodina obývala přízemní byt – v korespondenci si Němcová stěžuje, že nevidí do kraje.

Ve městě se Němcová seznámila s dcerou místního krejčího Marií Votovou, která pak v rodině sloužila v letech 1850–1856 a je známo, že mívala neshody s Josefem Němcem. Služba skončila žalobou kvůlu dluhům za služné.

Nymburský pobyt Němcových je doprovázen přátelstvím s rodinným lékařem Janem Dlabačem (1809–1873), jehož osoba má cosi společného s postavou lékaře v povídce V zámku a podzámčí (1858). Nymburské okolí bylo rovněž zdrojem motivů a příběhů pro povídku Divá Bára (1856).

V Nymburce nebyla Němcová spokojena. Odpuzovalo ji místní maloměšťáctví, s nímž se vypořádala v satirické povídce Kávová společnost (1855). Spolu s manželem se znelíbili některým obyvatelů Nymburska svou kritikou mcelského zázraku, o němž psali do Národních novin jako o jezovitských kejklích. (V Mcelích se zjevovala Panenka Maria.)

Z nymburského domu Antonína Brzoráda (1809–1877) se rodina stěhovala do Liberce. Od roku 1920 však stojí před domem pomník spisovatelky, který nechal zbudovat ženský čtenářský spolek Lada.