Doc. MUDr. Jiří Franta * 31.8.1899 † 2.2.1945

Rodiče: PhDr. Zdeněk Franta * 19.4.1868 † 1.7.1943

Marta Johnová Frantová * ? † ? 

Sourozenci: MUDr. Jiří Franta * 31.8.1899 † 2.2.1945

Zdeňka Frantová * ? † ?

Manželka: MUDr. Milada Reimová Frantová * 28.9.1906 † 24.10.1942
Děti: -

 

 

 

 

Pamětní deska: Hradec Králové, Sokolská, Fakultní nemocnice, stará brána

MUDR. JIŘÍ FRANTA
DOCENT OČNÍHO LÉKAŘSTVÍ KARLOVY UNIVERSITY
*1899 +2.2.1945
MUDR. KAREL MILOSTNÝ
SEKUNDÁRNÍ LÉKAŘ
*1913 +8.9.1943

PADLI ZA VLAST
A LIDSKÁ PRÁVA
UMUČENI NĚMECKOU ZLOBOU

Jiří Franta - Božena Reimová - Milada Frantová

Do školy chodil Jiří Franta v Kroměříži, kde 20. června 1916 maturoval na reálce. Od zimního semestru studoval na lékařské fakultě v Praze. Promoval 29. března 1924.
V Praze nastoupil téhož roku vojenskou službu. Získával praktické zkušenosti. V červenci 1925 získal trvalé místo na oční klinice v Praze. Začal přednášet na fakultě, publikoval odborné studie, vědecky se vzdělával a pracoval.
Po 9 letech pražského působení přešel do Opavy, kde od 26. července 1934 byl zástupcem a od 1. listopadu 1934 primářem očního oddělení Zemské nemocnice. Po mnichovských událostech musel opustit Opavu. Byl přidělen do Olomouce a počátkem roku 1939 na oční oddělení v královéhradecké nemocnici. Oční oddělení získalo zkušeného odborníka s širokým odborným rozhledem a znalostmi. Otevřel si rovněž soukromou ordinaci.
Pobočka gestapa v Hradci Králové zahájila činnost 12. června 1939 a byla hlavním nepřítelem odbojových skupin. K nejvýznamnějším ilegálním organizacím nejen v Hradci Králové a okolí patřil Petiční výbor Věrni zůstaneme. V jeho krajském vedení byl i MUDr. Franta. Do ilegální činnosti byla zapojena i jeho manželka MUDr. Milada Frantová, rovněž odborná oční lékařka. Od února 1940 se gestapu dařilo pozatýkat některé příslušníky odbojové skupiny Obrany národa. Postupně nacházelo další stopy ilegální činnosti a i v Petičním výboru nastalo zatýkání. Koncem října 1941 byl zatčen v Hradci Králové i MUDr. Franta. Nejdříve byl vyslýchán na gestapu v Hradci Králové, od 24. dubna 1942 v policejní věznici Terezín. Asi po měsíci, 20. května, byl převezen do Drážďan a z drážďanské věznice 29. dubna 1943 do Berlína.
V Berlíně byl 7. května 1943 odsouzen. Jak vyplývá z rozsudku, gestapo ani zdaleka nevědělo o Frantově skutečné činnosti. I tak důvody obžaloby postačovaly k tomu, že byl odsouzen k trestu smrti. Do věznice v Brandenburgu byl převezen 24. září 1943 a zde byl vězněn až do své smrti.
Přátelé a manželka se mu snažili pomoci. Po jejím zatčení v tomto úsilí pokračovala její sestra Božena Reimová. Žádala o obnovení procesu, zapojila hradecké lékaře. MUDr. Franta ve vězení dostal povolení pokračovat ve vědecké práci. I přednosta německé oční kliniky byl navštíven a na základě jeho příznivých hodnocení Frantovy práce se postupně měnil postoj k MUDr. Frantovi a naděje rostla. Snaha o zmírnění trestu byla úspěšná. Rozsudek smrti byl změněn na 12 let káznice. Bylo ale již pozdě. Několikaletý život ve vězení vykonal své. Příčinou smrti byla všeobecná tělesná vyčerpanost a srdeční slabost.
Sňatek MUDr. Jiří Franta uzavřel 15. prosince 1934. Když odešel MUDr. Franta do Hradce Králové, našla si jeho manželka Milada Reimová-Frantová místo v Praze, kde si otevřela ordinaci. Do odbojové činnosti byla rovněž zapojena. Napomáhala udržovat spojení mezi Prahou a Hradcem Králové. Při vyšetřování atentátu na R. Heydricha byla zatčena, neboť léčila Kubiše, který si zranil oko. Soud jí odsoudil 29. září 1942 k trestu smrti. Byla převezena do koncentračního tábora
Mauthausen, kde byla 24. října 1942 popravena. Manžel MUDr. Jiří Franta nikdy zprávě o smrti své ženy neuvěřil.

F. patřil k průkopníkům biochemického vyšetřování v oftalmologii. Nejcennější zůstaly F. práce o biochemii komorové vody. Zajímal se i o patogenezi a léčbu zeleného zákalu. Během působení na pražské klinice i v opavské nemocnici přednášel o těchto otázkách především v Československé oftalmologické společnosti. I v době věznění se snažil vědecky pracovat, věnoval se léčbě šedého zákalu, biochemickým problémům transplantace rohovky ad. Publikoval v českých odborných periodikách Časopis lékařů českýchPraktický lékařOftalmologický sborníkČeskoslovenská oftalmologie (1933–37 byl členem redakční rady). 1935–37 podnikl několik studijních cest do zahraničí (Vídeň, Sofie, Bělehrad, Paříž). Patřil k aktivním členům Spolku lékařů českých, Československé biologické společnosti, Československé oftalmologické společnosti (1932–36 člen výboru), Francouzské oftalmologické společnosti. 1930 až 34 působil rovněž jako jednatel výboru pražského Deylova Ústavu slepců.

Další prameny:

Jaroslava Pospíšilová, Jan Brinclík, Radek Pokorný, Jaroslav Šůla: Okupace a lidské osudy.
Jaroslava Pospíšilová, Jan Brinclík, Radek Pokorný, Jaroslav Šůla: Když nad Hradcem vlál nacistický prapor.
Jaroslav Čvančara Anthropoid

 

Hlavní stránka