Doc. MUDr. Jiří Franta
* 31.8.1899 † 2.2.1945| Rodiče: | PhDr. Zdeněk Franta * 19.4.1868 † 1.7.1943
Marta Johnová Frantová * ? † ? |
| Sourozenci: |
MUDr.
Jiří Franta * 31.8.1899 † 2.2.1945
Zdeňka Frantová * ? † ? |
| Manželka: | MUDr. Milada Reimová Frantová * 28.9.1906 † 24.10.1942 |
| Děti: | - |
31.8.1899 narodil se v Lipníku nad Bečvou na Moravě - okres Přerov
do školy chodil v Kroměříži
20. června 1916 maturoval na reálce v Kroměříži (doplňovací maturita z latiny až 1916)
studuje na lékařské fakultě v Praze
1918 narukoval, ale nebyl nasazen na frontu
29. března 1924 promuje MUDr.
1924 - 1926 vojenská služba ČSR v Praze jako lékař interního oddělení divizní nemocnice v Praze na Karlově a roztřiďovací stanice pro plicní choroby
1925 duben - oční klinika v Praze - externí lékař v ambulanci universitní polikliniky
pracuje pro Hygienický ústav lékařské fakulty pod vedením prof. G. Kabrhela
1925 červenec - externí lékař na oční klinice, operační elév, demonstrátor, pomocná vědecká síla
přednáší na fakultě, publikuje odborné studie, vědecká práce
1928 otevírá si soukromou praxi
1929 sekundární lékař
1930 klinický asistent přednosty prof. R. Kadlického
1933–34 první asistent
1. listopadu 1934 primářem očního oddělení Zemské nemocnice
26. července 1934 byl zástupcem primáře
15. prosince 1934. sňatek,
konziliář pro oční choroby v České zemské dětské nemocnici na Karlově
po 9 letech odchází do Opavy - manželka si v Praze otevřela ordinaci
1934 zástupce přednosty očního oddělení nemocnice v Opavě
přednosta očního oddělení
primář v Zemské nemocnici v Opavě
1937 primář
1938 habilitace z očního lékařství na Lékařské fakultě UK v Praze
po zabrání Sudet musel odejít do Olomouce (krátce) Po mnichovských událostech musel opustit Opavu
1938 v listopadu přidělen zemským ústavům v Olomouci
odchází do Hradce Králové
v meziválečném období byl aktivním členem sociální demokracie
spolupracovník časopisů Studentská revue, Nová svoboda a Dělnická osvěta
spolupracoval s Dělnickou akademií
počátkem roku 1939 na oční oddělení v královéhradecké nemocnici
oční oddělení získalo zkušeného odborníka s širokým odborným rozhledem a znalostmi. Otevřel si rovněž soukromou ordinaci
9. března 1939, krátce před obsazením zbytku Čech a Moravy, byl ustanoven primářem očního oddělení Všeobecné veřejné nemocnice v Hradci Králové
12. června 1939 zahájila činnost pobočka gestapa v Hradci Králové
1940 aktivně se zapojil do domácího odboje v rámci Petičního výboru Věrni zůstaneme (PVVZ)
únor 1940 gestapo pozatýkalo některé příslušníky odbojové skupiny Obrany národa - postupně nacházelo další stopy ilegální činnosti a i v Petičním výboru nastalo zatýkání
k nejvýznamnějším ilegálním organizacím nejen v Hradci Králové a okolí patřil Petiční výbor Věrni zůstaneme, MUDr. Franta byl v jeho krajském vedení
do ilegální činnosti byla zapojena i jeho manželka MUDr. Milada Frantová - odborná oční lékařka
fungoval pod krycím jménem Balcar zejména jako prostředník mezi hradeckou skupinou a pražským ústředím
krajský vedoucí odboje v Hradci Králové
podílel se na vydávání ilegálního časopisu Čin
zapojen do Obrany národa
rozšiřování ilegálních tiskovin, např. časopisu V boj
podporoval rodiny zatčených a v nemocnici rovněž ukrýval pronásledované
k jeho blízkým spolupracovníkům patřil sekundář chirurgického a rentgenologického oddělení Karel Milostný
1941 oba zatčeni gestapem
27.10.1941 byl MUDr. Franta zatčen v Hradci Králové
vyslýchán na gestapu v Hradci Králové
od 24. dubna 1942 v policejní věznici Terezín
22.5.1942 byl převezen do Drážďan
po atentátu na Heydricha manželka Milada rovněž zatčena, léčila Kubišovi zraněné oko, 29. září 1942 odsouzena k trestu smrti.převezena do koncentračního tábora Mauthausen, 24. října 1942 popravena
MUDr. Franta nevěřil zprávě, že byla jeho manželka popravena
29. dubna 1943 převezen do Berlína - věznice Moabit
20. května převezen do Drážďan do věznice
8.9.1943 Karel Milostný popraven
7. května 1943 odsouzen k trestu smrti, podle rozsudku gestapo nevědělo o celé odbojové činnosti
1943 MUDr. Franta souzen Německým soudním dvorem (Volksgerichtshof) v Berlíně - odsouzen k trestu smrti a ztrátě občanských práv
po rozsudku převezen do věznice Plötzensee
24. září 1943 převezen do věznice v Brandenburgu, zde vězněn až do smrti - Brandenburg-Görden
přátelé a manželka se mu snažili pomoci
švagrová Božena Reimová žádala obnovení procesu
na základě příznivých hodnocení Frantovy práce přednostou německé oční kliniky se postupně měnil postoj k MUDr. Frantovi a naděje rostla
1945 rozsudek změněn na základě posudku profesorů Z. Stareho a H. Riegera z pražské Německé univerzity - měl být využit jako vědec - odsouzen k osmi letům káznice ??
24.1.1945 snaha o zmírnění trestu byla úspěšná - trest smrti byl změněn na 12 let káznice
MUDr. Franta ve vězení dostal povolení pokračovat ve vědecké práci.
2.2.1945 zemřel v
Brandenburgu - Německo
1946 Franta vyznamenán Československým válečným křížem 1939 in memoriam
1946 pamětní deska (věnovaná rovněž K. Milostnému) byla odhalena v hradecké nemocnici
1969 Řád práce in memoriam
|

|
Pamětní deska: Hradec Králové, Sokolská, Fakultní nemocnice, stará brána
MUDR. JIŘÍ FRANTA |
|
Pamětní deska na domě Újezd 421/16, 118 00 Praha 1 – Malá Strana
|
Jiří Franta - Božena Reimová - Milada Frantová
|
Do školy chodil Jiří Franta v Kroměříži, kde 20. června 1916 maturoval na
reálce. Od zimního semestru studoval na lékařské fakultě v Praze. Promoval
29. března 1924. |
|
F. patřil k průkopníkům biochemického vyšetřování v oftalmologii. Nejcennější zůstaly F. práce o biochemii komorové vody. Zajímal se i o patogenezi a léčbu zeleného zákalu. Během působení na pražské klinice i v opavské nemocnici přednášel o těchto otázkách především v Československé oftalmologické společnosti. I v době věznění se snažil vědecky pracovat, věnoval se léčbě šedého zákalu, biochemickým problémům transplantace rohovky ad. Publikoval v českých odborných periodikách Časopis lékařů českých, Praktický lékař, Oftalmologický sborník, Československá oftalmologie (1933–37 byl členem redakční rady). 1935–37 podnikl několik studijních cest do zahraničí (Vídeň, Sofie, Bělehrad, Paříž). Patřil k aktivním členům Spolku lékařů českých, Československé biologické společnosti, Československé oftalmologické společnosti (1932–36 člen výboru), Francouzské oftalmologické společnosti. 1930 až 34 působil rovněž jako jednatel výboru pražského Deylova Ústavu slepců. |
Další prameny:
Jaroslava
Pospíšilová, Jan Brinclík, Radek Pokorný, Jaroslav Šůla: Okupace a lidské
osudy.
Jaroslava Pospíšilová, Jan Brinclík, Radek Pokorný, Jaroslav Šůla: Když nad
Hradcem vlál nacistický prapor.
Jaroslav Čvančara Anthropoid
|
Jiří a Milada