Ondřej Franta
* 1.1.1829 † 27.7.1900 AndreasRodiče: | Antonín
Franta * ? † ?
kolář v Poleni 8 Marie Magdalena Němečková Frantová * ? † ? z Poleně nebo Bělýšova |
Sourozenci: | Ondřej Franta * 1.1.1829 † 27.7.1900 |
Manželka: | Marie Balcarová Frantová * 1838 † 24.3.1897 |
Děti: |
PhDr.
Karel Franta * 14.9.1857
†
13.1.1945
JUDr. Bohuslav Franta * 8.5.1861 † 24.4.1929 Marie Frantová * 8.7.1863 † 1934 MUDr. Jaroslav Franta * 19.10.1865 † 3.1.1947 PhDr. Zdeněk Franta * 19.4.1868 † 1.7.1943 Ondřej Franta * 30.4.1869 † 8.7.1939 |
|
Ondřej Franta byl ředitelem státního gymnázia v Rychnově n. Kn. Než přišel v roce 1878 na rychnovské gymnázium, vyučoval léta na Slovensku, v Litomyšli, Hradci Králové, Praze. V Rychnově n. Kn. byl do r. 1898. Pohřben je v Praze na Vyšehradě, v řadě hrobů např. Mikuláše Alše, K. H. Máchy. |
Zasloužilý pedagog, člen Ústřední Matice školské a klasický filolog Ondřej Franta (*1.1.1829, †27.7.1900) se narodil v Poleni v domě čp. 12 v rodině koláře Antonína Franty (vzdáleného bratrance spisovatele Franty Šumavského) a jeho manželky Majdaleny, roz. Němečkové. Po studiích na gymnáziu v Klatovech a v Českých Budějovicích se přihlásil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Dráhu středoškolského profesora nastoupil v Báňské Bystřici v tehdejších Horních Uhrách v roce 1854, kde setrval až do roku 1861, kdy musel odejít po nuceném odchodu českých a německý úředníků a učitelů ze zemí Koruny svatoštěpánské zpět do Čech. Nejdříve byl přeložen do Litomyšle (1862), pak do Těšína (1862-1863), do Hradce Králové (1866-1875), kde vyučoval Aloise Jiráska, odtamtud na Novoměstské gymnázium v Praze (1875-1878). Roku 1878 byl zvolen za ředitele c. k. vyššího gymnázia v Rychnově nad Kněžnou. Byl mužem „charakteru vzácného a čistého jako zlato a povahy vždy přímé a poctivé“. Jeden básník na něj složil verš Kráčí jako generál, který spolkl lineál, mračí se – řídí dál, ale přesto byl nazýván „pravým otcem studentů“. Jako výborný latinář vydával Úkoly k překladům z jazyka českého na jazyk latinský (2. vydání 1876, 4. vydání 1886, 5. vydání 1891), pěstoval česko-polské vztahy a sestavil Pelclův almanach z prací bývalých žáků gymnasia rychnovského (1893). Po jeho odchodu z gymnázia v roce 1898 (přijmul titul zemského školního inspektora) mu byl udělen titul čestného měšťana Rychnova nad Kněžnou. Zemřel v Rychnově nad Kněžnou, jeho tělo odpočívá ale na Vyšehradském hřbitově v Praze. Se svou ženou Marií, roz. Balcarovou (†1897) měl celkem pět dětí (Josefa Karla, Bohuslava, Marii, Jaroslava a Zdeňka). |
Zlatá Praha II r. 17 3. 8. 1900 č. 39 s. 468