František
Viktor Felix Václav Goller
* 4.10.1839
† 26. 1. 1911
|
František Václav Goller
František Václav
Goller , * 4. 10. 1839 Horažďovice, † 26. 1. 1911 Holoubkov (u
Rokycan) Antonín Goller * 7.7.1867 Česká společnost pro průmysl cukerní při
Živnostenské bance v Praze, Některé práce: Marie Makariusová |
|
|
František Ženíšek: Studie k portrétu (zvětšení)
|
architekt Anton Goller (?) (* 1833 bratr Františka Václava?) a Bohuslav Schnirch XI. 1867
Goller se znal s
Jaroslavem Schnirchem, který předsedal
Spolku pro přehlížení parních kotlů.
S Bohuslavem se mohl znát z Poděbrad, nebo z pražských uměleckých kruhů.
Felix Goller si postavil letní vilu v
Sázavě nad Sázavou v ulici
Ivana Javora č.p.177,
stavba je památkově chráněna, ve vile bydlel Pavel Kohout.
Elsa Gollerová, křtěná Elizabeth, Maria, Josephine, Antonie, též Elisabeth Goller (1. října 1868 Trmice – 1955 Praha) byla německo-česká fejetonistka a překladatelka, náležící k okruhu novinářů kolem německých tiskovin Politik, Union a Prager Presse. Později se živila jako učitelka různých jazyků. Narodila se jako druhé přeživší dítě ze šesti dětí v rodině architekta a ředitele stavební banky Antona Gollera (*1833) a jeho české manželky Gabriely rozené Názowské (*1845). Dědeček Anton Goller býval správcem panství Kinských v Přešticích. V letech 1872-1900 rodina bydlela v Praze. Od roku 1910 Elsa bydlela v Praze u svého strýce, někdejšího hospodářského správce Hlávkova panství v Lužanech, a jeho manželky Anny. Její výchova a vzdělání byly německé. Proto se cítila teritoriální Češkou, ale psala převážně německy. Zůstala svobodná. Většinu života strávila v Praze. Byla zapsána jako soukromnice. Přátelila se, nebo alespoň udržovala korespondenci s mnoha umělci, zejména literáty, např. spisovatelem Emilem Zolou nebo fotografem Paulem Nadarem. Začala psát do místních německých časopisů Teplitz-Schönauer Anzeiger, Budweiser Zeitung, ale také do deníků Bohemia, Politik, Deutsches Volksblatt a do Reichswehr Wien, kde uveřejňovala drobné povídky, medailonky osobností a překlady z češtiny, ruštiny nebo francouzštiny do němčiny. Řada jejích fejetonů a medailonků vzpomínkového charakteru zůstala v rukopisech. Přeložila například povídku Julia Zeyera Mik Olympia (Praha 1900). |