Mistr Bohuslav Šnirch, jeden z nejlepších umělců výtvarných, zemřel v Praze dne 30. září, raněn byv den před tím na vycházce do Šárky mrtvicí. O jeho významu jako vynikajícího, svérázného a velmi plodného sochaře promluveno obšírně ve všech českých listech. Nám zbývá čestná povinnost, vzpomenouti zesnulého mistra jako věrného ctitele šachu. Šach jest již uměleckou tradicí a v atelierech domovem, leč málo který umělec tak účinně svoji pozornost šachu věnoval, jako B. Šnirch. Bylo to v letech osmdesátých, když pražský šach zakládal si vlastní domov. Jedním z předních zakladatelů „Českého šachového spolku“ byl Šnirch a stal se prvním jeho starostou. Trvalou památku své činnosti zůstavil spolku i českému šachu, vytvořiv originelní, jemně umělecké figurky reliefové na závěsní šachovnici spolkovou a elegantní tvarem i koncepcí „české klubovky“. Obojí jsou prací vysoce uměleckou a dobře přiléhají k mistrově klidnému, důstojnému stylu. Myslíme, že žádná obec šachová na světě nemůže se honositi takovým darem z ruky tak vznešené, z téže, která božskou tvůrčí silou vedena, stvořila svému národu sv. Václava, Jiříka z Poděbrad a trigy Národního divadla. – Zaneprázdněn příliš svojí činností uměleckou, odstoupil, když spolek první nejtěžší doby šťastně přestál, z místa předsednického, ale ještě v kavárně Jedličkově v letech 90tých vídali jsme jej často při partii, vtipné kombinacemi i poznámkami hru provázejícími. „Český spolek šach.“ jmenoval pak svého prvního předsedu a největšího příznivce čestným členem. – B. Šnirch narodil se v Praze 10. srpna 1845. Studoval reálku v Praze a ve Štýrském Hradci, r. 1864 akademii ve Vídni, pak v Mnichově a roku 1868 vrátil se do Prahy. Počátkem let 70tých meškal v Itálii, od roku 1873 pak trvale v Praze. Řada děl jeho v Čechách i v cizině jest veliká. Právě když chystal se provésti nejsmělejší svůj umělecký sen, nádherná trojspřeží na pylonech Národního divadla, odňat náhle české obci umělecké a svému národu. Čest budiž jeho památce.
 

(Nepodepsaný nekrolog – viz Šachové listy 1901, str. 149) 

Tři ukázky Schnirchovy hry:

Schnirch, B - Dobruský, J [C40]

Praha /CSpS/, 1884

(Hrán 24. července 1884 v českém spolku Šachovním v Praze - vide Šach-Mat 5-6, říjen 1884, Nr. 47) 1.e4 e5 2.Jf3 f5 3.Jxe5 Jc6 4.Dh5+ g6 5.Jxg6 Jf6 6.Dh3 Vg8 7.Jxf8 Kxf8 8.Dxf5 (Příliš odvážné. Sc4 nebo d3 se doporučovalo) 8...d5 9.Df3 dxe4 10.Df4 Jd4 11.Ja3 Vg4 12.Dh6+ Kg8 13.Sc4+ Kh8 14.0–0 Vg6 15.Df4 Jf3+ 16.Kh1 Vxg2! 17.Kxg2 Jh5 18.Dh6 (Prohrává rychle, více naděje dávalo 18.Dxe4 Dg5+ 19.Kh1! atd.) 18...Sh3+! 19.Kh1 Dg8! 20.Sxg8 Vxg8 (Kautský, Prokeš - Sborník partií, č.1) 0–1

Kotrč, J - Schnirch, B [C51]

Praha, 1887

1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Sc5 4.b4 Sxb4 5.c3 Sc5 6.0–0 d6 7.d4 exd4 8.cxd4 Sb6 9.Jc3 Sg4 10.Da4 (Fraserův útok. Černý může odvětiti Sxf3 11.d5 Sg4 atd. Sg4-d7 jest však nejlépe) 10...Sd7 11.Db3 Ja5 12.Sxf7+ Kf8 13.Dc2 (Mortimerovo pokračování) 13...Kxf7 14.e5 h6 (Lépe jest: 14...Kf8! 15.d5 De8 16.e6 Dg6 17.Je4 Sb5 atd.) 15.d5 De7 (Správno jest zde: 15...Jf6 16.e6+ Sxe6 17.dxe6+ Kxe6 18.Ve1+ Kf7 se stejnou hrou) 16.e6+ Sxe6 17.Ve1 Jf6 18.Vxe6 Dd7 19.Sa3 (Aby přivedl Va1 do hry. Lépe však bylo ihned Df5) 19...Jc4 20.Df5! Vhd8 21.Vae1 Kg8 [21...Jxa3 22.Ve7+ Dxe7 23.Vxe7+ Kxe7 24.De6+ Kf8 25.Jh4] 22.Sc1 Df7 23.Sxh6 Dh5 24.Jg5 [24.Vxf6 Dxf5 25.Vxf5 gxh6] 24...Dxh6 25.Vxf6 Sxf2+ (Zde mohl tuším černý bráti: 25...gxf6 a bílý byl nucen remisovat partii věčným šachem 26.De6+ Kg7 27.De7+. Černý však hraje na výhru a přehlíží krásnou kombinaci bílého) 26.Kh1 Ve8 27.Vxe8+ Vxe8 28.Ve6! (Tímto tahem jest partie rozhodnuta)  28...Vf8 [28...Dh5 29.Dh7+] 29.Ve8! (Obrázková revue 1900, partie č. 1) 1–0

Paclt, J - Schnirch, B [C51]

Praha (Český spolek šachovní), 28.06.1888

1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Sc5 4.b4 Sxb4 5.c3 Sc5 6.0–0 d6 7.d4 exd4 8.cxd4 Sb6 9.d5 Ja5 10.Sb2 f6 (Lepší je Paulsenův tah Jge7, načež musí bílý jíti střelcem nejlépe na d3.  Braní pěšce g7 je nesprávno pro známou kombinaci: 10.-Je7 11.Sxg7 Vg8 12.Sf6 Jxc4 13.Da4+ Dd7 14.Dxc4 Vxg2+ 15.Kxg2 Dg4+ s násl. Df3+ a Sh3) 11.Jd4 (Obyčejně ustupuje Sd3. Zvolený tah karakterisuje svérázný způsob Pacltovy  přímé hry na slabé body - zde e6. Po výměně Jd4 a Sc4 zdrží se postup černých pěšců. -Pozn.red.-) 11...Je7 12.Je6 Sxe6 13.dxe6 (Volný pěšec bude pro černého velmi nepohodlným a pokus dobýti ho se nezdaří) 13...0–0 14.Ja3 Sc5 15.Vc1 Sxa3 16.Sxa3 Jxc4 17.Vxc4 Dc8 18.Dg4 f5 (Na Jg6 nebo Jc6 pokračoval by arci bílý 19.f4, což vůbec hrozilo) 19.exf5 Vxf5 20.Ve1 Dd8 (Hrozilo Sxd6) 21.Sb2! g6 22.Dh4 (Černý má nesnadnou hru,Vf5 nemá tahu, na Vf8 jde Dxh7+, na Vh5 23.Df6. Po Jc6 následuje 23.e7 De8 24.Vce4 s možným pokračováním I.d5 25.Ve6 d4 26.Vxc6! Dxc6 27.Dxd4  Kf7 28.e8d Vxe8 29.Dg7 mat, II.Je5 25.f4 Jd3 26.Sa1 Jxe1 27.Dxe1 Vf7 28.Dc3!) 22...c6 (Černý volí tedy v partii zajímavou obranu, aby předešel hrozící ztrátě kvality) 23.Sf6 Da5 24.Sc3! (Po Vce4 by se černy s Jd5 úplně zajistil) 24...Dd8 25.g4! Vf3 26.Sf6 Da5 27.Vce4 Jd5 28.g5 (Hrozí Dxh7+, černý nemá obrany, neboť 28.-Jxf6 je beznadějno. Časopis českých šachistů 1916, 164) 1–0