FProf. MUDr. Bohuslav (Hoša) František Antonín Bouček * 2.4.1886 † 22.11.1953
|
Rodiče: |
MUDr. Bohumil Bouček * 5.1.1850 † 22.5.1926 Božena Schnirchová Birnbaumová Boučková * 25.2.1849 (24.2.) 1849 † 30.3.1928 |
|
Sourozenci: |
Bohumila (Bohuša) Boučková Obereignerová * 8.4.1884 † IX.1956 Bohuslav (Hoša) Bouček * 2.4.1886 † 22.11.1953 Jaroslav (Jarda) Bouček * 15. 1.1888 † 30.10.1956 Ladislav (Láďa) Bouček * 18.8.1890 † 20.3.1971 |
|
Manželka: |
Ludmila
(Míla) Schnirchová Boučková * 31.1. 1888 ( |
|
Děti: |
Roberta Boučková Helfertová * 22.8.1914 † 5.6.2004 Míla Boučková Sázavská * 5.4.1921 Bohuslav (Kukun) Bouček * 17.5.1923 † 23.9.1944 Božena Boučková Paynová * 15.9.1928 † 20.2.2002 |
F
2.4.1886 narozen v Poděbradech, syn lékaře
14.4.1886 křtiny (stříbrný kalíšek ke křtu od babičky Antonie Boučkové)
vystupuje v Poděbradech jak v ochotnickém divadle Jiří, tak při představeních domácího divadla
21.3.1911 bytem Myslíkova 1698/18 Nové Město
gymnasium v Rychnově nad Kněžnou
hrál na čelo
1.2.1910 stal se členem Českého klubu fotografů amatérů v Praze
1911 ukončil LF UK
1911 bez vyznání
30.3.1911 promoce na UK
21.3.1911 bytem Myslíkova 1698/18
1.4.1911 - 31.3.1912 absolvoval vojenskou presenční službu
22.6.1912 Svatba s Mílou Schnirchovou
lékař v nemocnici v Havlíčkově Brodě
26.10.1912-26.1.1913 dobrovolná lékařská služba ve všeobecné vojenské nemocnici v Bělehradě
srpen - září 1913 slouží jako lékař ve vojenské nemocnici v Bělehradě v rámci humanitární pomoci spolu s prof. dr. R. Jedličkou
lékař na klinice prof. Thomayera
1.10.1913 - 26.7.1914 asistent chirurgie a rentgenologie u prof. dr. Rud. Jedličky v Praze
bytem Podolská 134/100
vystoupil z katolické církve
zednář lóže Cestou Světla, Brno
26.7.1914 začátek války
26.7.1914 mobilisován, asistentní lékař u c. a k. 36. pěšího pluku, později přeložen k c. a k. 56. pěšímu pluku
22.8.1914 narodila se dcera Roberta
12.srpna 1914 odjíždí z Mladé Boleslavi na bojiště do Haliče - lékař 36. pěšího pluku
26.11.1914 zajat u Nova Bezeska v Haliči
36. mladoboleslavský pluk velké ztráty - zbyla jen jedna rota, hrubé chyby velení v taktice
23.10.1914 v Kurganu na Sibiři
26.11.1914 - 21.4.1915 v ruském zajetí
1915 ze Sibiře je počátkem roku na vlastní žádost povolán do Srbska jako lékař ,
28.-29.12.1915 námořní bitvě u Drače uniknul o několik dní
ústup do Černé Hory, Albánie, Itálie, Francie, přes Británii a Skandinávii vyslán opět do Ruska
do legií vstoupil v Petropavlovsku jako dobrovolný lékař
21.4.1915 - 22.8.1917 smluvní dobrovolný lékař srbské armády v hodnosti nadporučíka zdravotní služby, srbská legie
29.8.1917 zařazen do legií u 4. nemocnice jako starší lékař
22.8.1917 - 11.1.1920 - 20.1.1920 lékař u Čsl. vojska v Rusku v hodnosti majora zdravotní služby, velitel 5. nemocnice v Omsku, podplukovník
dopis rodičům do svobodného Československa
v Oděse se přihlásil k pravoslaví
5.1.1920 došel telegram z Port-Saidu
11.1.1920 opouští legie
12.1.1920 návrat do Prahy
20.1.1920 podplukovník zdravotní služby v Praze
1.5.1920 asistent farmakologického ústavu v Praze
1922 habilitace z farmakologie
v Brně bydlel v Lenaugasse 2 - Lenauova ulice - dnes Všetičkova
od října 1922 habilitace Profesor farmakologie Masarykovy university v Brně (docent farmakologie)
1923 mimořádný profesor farmakologie
1928 řádný profesor farmakologie
1929 správce radiologické stanice
1923-1936 přednosta Farmakologického ústavu univerzity v Brně 1923-1945 přednosta farmakologického ústavu,
bydleli v Brně na adrese Úvoz 33
zednářská lóže Cestou Světla, Brno
1933-1935 děkan LF MU v Brně
12.10.1938 vstoupil do ČCE
1936-1939 přednosta Ústavu experimentální patologie univerzity v Brně.
1923-1939 vedoucí farmakologického ústavu LF MU v Brně
1.9.1939 - 1940 zatčen v Brně gestapem v rámci akce Albrecht der Erste, uvězněn na Špilberku - pravděpodobným důvodem mohla být činnost za první světové války a předpoklad, že by se zapojil do odbojové činnosti, případně Boučkův vliv a veřejná autorita
10.9.1939 převezen do Dachau - viz též záznam vězeň číslo 35240 kategorie vězně Sch.P. Dispozice: n.26.9.1939 Bu
26.9.1939 převezen do Buchenwaldu - viz též záznam vězeň číslo 7483
od 27.9.1939 v Buchenwaldu
21.7.1940 propuštěn ze zdravotních důvodů z koncentračního tábora v Buchenwaldu u Výmaru - údajně na přímluvu E. Háchy, následně propuštěn z university
prosinec 1941 podruhé zatčen, vězněn v Brně v Kounicových kolejích
1941- 1945? podruhé zatčen a uvězněn
po válce zakládá lékařskou fakultu v Hradci Králové
první děkan Lékařské fakulty UK v Hradci Králové
1945 Zastupující děkan LF v Hradci Králové
1946 zakládá Deontologický ústav na LF UK v Praze (ústav lékařské etiky)
Českobratrská církev evangelická - farář Lubomír Moravec
1946-1952 přednosta deontologického oddělení Ústavu dějin lékařství UK v Praze
15.11.1952 pensionován
22.11.1953 MUDr. Bohuslav Bouček zemřel v Praze na tuberkulosu
Před I. válkou vystoupil z řím. kat. církve, za války přijal v Oděse pravoslaví, krom toho jistý čas inklinoval ke svobodnému zednářství, vstoupil mezi válkami do evangelické církve.
vysokoškolský pedagog, farmakolog, lékařská etika, etik, dějiny lékařství, hrál na čelo, vojenský lékař, plukovník, legionář.
Vyznamenání:
Řád svatého Sávy (1914),
Královský srbský Kříž Milosrdí,
Řád srbského Červeného kříže (1913),
Revoluční medaile (1920),
Řád Sokola s hvězdou (1923),
bulharský Řád za zásluhy (1936)
Členství:
Moravská přírodovědecká společnost
Biologická společnost (1937 předseda)
Československá kardiologická společnost
Československá společnost pro rentgenologii a radiologii
Experta
Komise pro studium života a díla J.E.Purkyně (zakladatel
a předseda)
Německá farmakologická společnost
Société de Chimie Biologique
Sokol Brno 1.
Spolek Kounicovy studentské koleje českých vysokých škol v Brně
Publikace:
Profesor univerzity v Brně a UK v Praze. V l. . -
Významné jsou jeho práce v oblasti výzkumu střevní flóry.
Věnoval se i historii lékařství.
Autor odborných publikací a studií v odborných časopisech.
Therapeutická studie o zásaditých solích
vizmutu 1910
Toxikologická studie o zásaditých solích vizmutu 1910
Zápisky praktického lékaře Fr. Boučka.
Alkohol zlo sociální. Praha 1947.
Reforma lékařského studia: návrh brněnské odbočky. Praha 1933.
Zdravotní kompetence a odpovědnost (K
návrhu zákona na úpravu živnosti drogistické) 1937
Účin strychninu na vyšší ústředí nervová. Praha 1922.
Vědecké podpůrné fondy prof. dr. Karla Chodounského a Edwarda Babáka při
lékařské fakultě Masarykovy university. Praha 1925.
Prosím, aby zápisník byl odevzdán mé ženě jako pozůstalost. Praha 1998.
Osobní fond Bohuslava Boučka je uložen v Archivu Masarykovy univerzity (B 80).
Odkazy:
|
|
|
Míla Schnirchová a Bohuslav
Bouček
foto: František Drtikol 1913
|
Míla Schnirchová a
Bohuslav Bouček
foto: František Drtikol 1913
|
Zakladatel brněnské farmakologické školy na LF MU. Vedl farmakologický ústav (1923-1939). Do výuky zavedl praktická farmakologická cvičení, založil fond prof. Chodounského pro podporu studentské vědecké práce. Děkanem LF MU (1933-1935), přednosta Ústavu experimentální patologie (1936-1939). Jako rukojmí vězněn v Buchenwaldu a v Dachau. Spoluzaložil měsíčník Věda a život. Zkoumal účinky digitalismu na srdce při současném onemocnění ledvin, střevní flóru a její reakce na antiseptika, věnoval se rovněž lékařské etice, zabýval se dějinami lékařství. Člen mnoha vědeckých společností doma i v zahraničí. Zastupující děkan LF v Hradci Králové (1945). V roce 1952 pensionován. Vyznamenání sv. Sávy IV. Stupně, Královský srbský Kříž Milosrdí, Řád srbského Červeného kříže aj. |
|
|
Bohuslav Bouček, narozen 2. 4. 1886 v Poděbradech, doktor veškerého lékařství, řádný profesor farmakologie (habilitoval se dne 28. 7. 1922 na Karlově universitě v Praze jako soukromý docent farmakologie), jmenován mimořádným profesorem Masarykovy university od 1. 7. 1923, řádným profesorem dne 30. 7. 1928, přednosta ústavu farmakologického, děkan lékařské fakulty v r. 1933-1934, řádný člen Moravské přírodovědecké společnosti, Československé kardiologické společnosti, Německé farmakologické společnosti. Brno, Liliová 2 |
|
Hradec Králové 4.8.1914 odjezd vojáků na frontu
|
![]() |
|
|
|
|
V roce 1912, po začátku balkánské války, se doktor Bohuslav Bouček zúčastnil s prof. Jedličkou a jeho výpravou expedice lékařů do Srbska. Znovu odjíždí do Srbska v roce 1913 v rámci humanitární pomoci. V roce 1914 narukoval MUDr. Bohuslav Bouček do Rakouské armády, ale již v září se nechal záměrně zajmout Ruskou armádou, kde se hlásil jako důstojník Srbské armády a po o věření byl z tohoto důvodu propuštěn ze zajetí a opět odjel do Srbska jako lékař. V rámci ústupu v roce 1915 se spolu s králem Petarem I Karadjordjevićem dostal přes Albánii do Itálie. Odtud odjel do Francie, kde v té době již působil Dr. Edvard Beneš a skupina dalších politiků, která připravovala vznik Československé republiky. MUDr. Bohuslav Bouček se hlásil jako dobrovolník vznikajících legií a byl Dr. Benešem vyslán přes Anglii do Ruska. V Oděse v té době již cvičily první jednotky českých legionářů a s nimi byl vyslán do Petrohradu (mimo jiných misí) jako lékař 2. pluku Československých legií. V Rusku v tomto pluku působil jako lékař do r. 1920. Jako jeden z posledních odjížděl přes Vladivostok lodí do Terstu a do Československé republiky. |
|
Korunovace srbského krále Petra I Karadjordjeviće 1903
|
Srbský král Petar I Karađorđević1908
|
MUDr. Bohuslav Bouček byl velitelem nemocnice v Omsku na Sibiři, zast. na železnici č. 36
|
Po příjezdu se podílel na založení lékařské fakulty Masarykovy university v Brně a později se stal jejím děkanem. V té době zastupoval také Rockfellerovu nadaci v ČSR. MUDr. Bohuslav Bouček byl 1. 9. 1939 zatčen gestapem a vězněn na Špilberku, později v Dachau a v Buchenwaldu. Byl propuštěn v roce 1940 a začal připravovat programy pro vysoké školství po skončení války. V roce 1941 byl uvězněn podruhé a těsně před koncem druhé světové války byl ze zdravotních důvodů propuštěn. Po skončení války přešel z brněnské Masarykovy university na pražskou Karlovu universitu, kde založil a přednášel nový obor 'lékařská etika' (deontologie). Po únoru 1948 byl tento obor na universitě zrušen (byl obnoven až po roce 1989). |
|
|
|
![]() |
|
Zdenka
- Jarda
Bohumil - Božena -
Gabriela - Láďa -
Pavlína -
Vojtěch - ? - Hynek -
Vojtěch
Bohuslav - Míla -
Olga - Bohuša - Emil
-
Olga
- ? -
Růža
- Marie
Božena -
Franta
-
Anča
1.2.1913 (3.2.?)
|
Jarda a Hoša
|
1920
|
legie
|
1919 cesta z Vladivostoku na lodi Italy-Maru
|
1920
Po návratu z války
Bohuslav - Robka -
Míla
|
Roberta - Kukun - MUDr. Bohuslav Bouček - Míla
|
Lékařská
fakulta Masarykovy university v Brně:
Doc. Dr. Neuwirth, prof. Dr. Petřvalský, Neumann, Bělohradský, Doc. Dr. Novák, Prof.
Dr. Teyschl, Slavík, Trýh (děkan), Bažant, Roček, Bělohrádek
Prof. Dr. Ninger, Berka, Laufberger, Studnička, Vělkov, Vanýsek, Bouček, Müller,
Petřík
|
Legionáři členové Sokola Brno I.
Dr. Bouček Boh., Vizdal Val., Korec Ol., Kolář Jan, Kment K., Frantík C., Uhlíř
Fr., Křepelka Kl., Budínský Vl., Mareš V., Dokoupil Jan, Petrla B., Přichystal
Syl.
Pavlák Boh., Holubička Jin., Zatloukal Fr., Dr. Neoral K., Dr. Pavlíček Ed.,
Volšík Jos., Ille Vlad., Bartošek J., Novák Fr., Adámek Rud., Svoboda Ant.,
Pláteník L., Čejka E.
Balátě Fr., Hutař Jar., Číla M., Hýlek C., starosta jednoty, Tomeš K., starosta
Brna, Zezula Jos., náčelník jednoty, Brázda Vl., Konečný Fr., Zapletal Ad.
|
|
MUDr. Bohuslav Bouček a president republiky Dr. Edvard Beneš na brněnské MU (1934?)
|
MUDr. Bohuslav Bouček a jeho syn Kukun
|
![]() |
mobilisace 1938
|
|
|
Bohuslav -
Jarmila -
Jiří -
Harry
Bohuša
- Míla
|
|
Bohuslav a Míla
|
JUDr. František Pilař a Bohuslav
|
MUDr. Bohuslav Bouček
|
|
|
![]() |
Jarda a Bohuslav Bouček
|
Boža
Hoša -
Jarda -
Vláďa -
Bohuša
|
|
Vláďa -
Jarda
- Hoša
Velikonoce 1906
|
Pamětní deska legionářům
Poděbrady, Základní škola T.G.Masaryka, Školní 556
|
Kounicovy studentské koleje v Brně
Žabovřeskách v roce 1925 (dostavěny v roce 1922),
nacisté je používali k výslechům, jako věznici a popraviště.
|
Masarykův slovník naučný:

|
Božka Folkmanová
- Bohuslav Bouček - Míla
Boučková - Kukun Bouček - Alžběta Birnbaumová - Bertík
Birnbaum - Jarda Bouček - Anča Folkmanová - Vláďa
Bouček
Boža Folkmanová - Božena
Boučková - Bohumil Bouček - Míla Boučková - Roberta
Schnirchová - Bohuša Obereignerová
Šinka Obereignerová - Robka Boučková - Háňa
Folkmanová
foto z roku 1924-1925 v Poděbradech
|
Havlíčkův Brod (tehdy Německý Brod) 1912
Pozn.: MUDr. Karel Chodounský (1843-1931) universitní profesor farmakologie, Malvazinky B-II-234 zpět