V místech obce Nowica a Przyslup jižně od Gorlic (západní Halič) na kótě 814 byl E. Obereigner v boji 1. ledna 1915 zraněn do nohy a silně krvácel. Pro prudkou střelbu nebylo možno ho přenést do bezpečí z místa dotyku dvou front. Bezprostředně po zranění ošetřen nebyl. Byl opřen o strom, zabalen do dek tak, aby vydržel do příchodu zdravotní hlídky. Volal o pomoc. Teprve až k půlnoci nalezli jej vojáci (por. Mrázek), kteří věděli o jeho zranění a vrátili se. Po dlouhém hledání ho našli na pokraji smrti. V mrazivé a větrné noci, sami vyčerpáni, též pod nebezpečím útoku nepřítele jej nemohli odnést. Informovali zdravotní službu (desátník Hron). Ta jej po delší době našla již mrtvého. Vykrvácel a zmrzl. Když poručík Mrázek v noci s mužstvem odcházel od Obereignera, musel vědět, že záhy zemře. Por. Mrázek: „Sám jsem byl novým rozkazem služebním poslán s oddíly jinam.”  Všichni byli tak vyčerpáni, že v několika mužích ani celtu neuzvedli, a pak, po návratu k jednotce, šli uprostřed noci plnit nový rozkaz.

Datum smrti bylo určeno na 1. ledna 1915. Teprve třetí den, když boj v tomto místě skončil vítězstvím rakouské armády, byl Obereigner pochován spolu s dalšími mrtvými. Nápis „Emil Heinrich von Obereigner Hauptmann”, který údajně někdo umístil na (Emilův?) hrob, jak zmiňuje Emilova matka v dopise, mohl zmást Červený kříž nebo vojenské úřady, které pak tyto dvě osoby (Emila a Jindřicha) zaměnily nebo ztotožnily.

Svou úlohu taky sehrály hrubé chyby ve velení 36. pluku, špatná komunikace velitelů a nejistota v identifikaci osob Emila a jeho bratrance Jindřicha Obereignera. Kontrastují též svědectví vojáků a mlčení nejvyšších úřadů.

Krzysztof Gardula, polský spisovatel, vojenský historik Krakov, březen 2017 (ze zdroje Jerzy Drogomir, Polegli v Galicji Zachodniej 1914-15, Tom I., Tarnów 1999): mezi lety 1915 a 1918 byly ostatky padlých na jednotlivých místech (v místě hřbitova nad Przyslupem padlo 80 lidí) vyzvednuty a na tomto místě zřízen vojenský hřbitov.   

Emil Obereigner je pochován na lesním hřbitově válečných obětí č. 59 v obci Uście Gorlickie v části obce Przysłup, 20 km jižně od Gorlice, 49°32′44,4″N 21°13′07,6″E, v hrobě č. 18 společně s praporčíkem Tadeuszem Michalskim (1886 – 3. 1. 1915) z 56. pěšího pluku.

Podle listiny Národního archivu v Krakově (Wojskowy urzad opieki nad grobami) ze 16. 7. 1922, list 469, posílá Vojenský úřad péče o válečné hroby v Krakově dotaz adresovaný policejnímu  komisařství v Przyslupu, v jakém stavu je hřbitov č. 59 a jmenovitě hrob č.18 E. Obereignera. Tento dotaz musel zadat někdo z rodiny Obereignerových.

Náhrobní pomník E. Obereignera nestojí na místě jeho hrobu č. 18, ale na společné mohyle neznámých ruských žoldnéřů nedaleko hřbitova č. 59.  Kdy přesně a kdo z rodiny Obereignerů pomník (postavený podle návrhu slovenského architekta Dušana Jurkoviče) objednal a proč se nachází právě tady a ne u jeho hrobu, není zcela zřejmé.

Pohřebiště zrenovoval a pomník opravil v letech 2007-2008 a 2017 polský Spolek Magurycz za přispění Spolku přátel obce Nowice, polské vlády a Rakouského Černého kříže a dalších spozorů, ve finále (2017) i za finančního přispění Václava Týmla, vnuka Emila Obereignera.   

Rekonstrukce okolností smrti vychází z těchto dokumentů.