|
O jednom nesprávném datu
Jan Perner
Otištěno v sobotní příloze Pardubických novin
4. května 2002
|
V roce 1995, u příležitosti 150. výročí zahájení „vozby na železné dráze“ (jak se tehdy říkalo) čili při zahájení železničního provozu na tehdy právě dobudované trati Olomouc - Pardubice - Praha, se mnohokrát připomínalo a skloňovalo ve všech pádech jméno železničního projektanta a vzácného vlastence ing. Jana Pernera.
Zcela právem. Vždyť projekty této trati nesou jeho podpis (stejně jako projekty a plány řady jiných staveb, souvisejících s železnicí u nás i v cizině). Jako vrchní inženýr vedl stavbu této trati z Pardubic do Prahy. A byl to on, kdo 20. srpna 1845 osobně řídil lokomotivu „Böhmen“, jedoucí v čele před vlastní vlakovou soupravou s prominenty při zahajovací jízdě z Olomouce do Prahy...
Když toho 20. srpna 1845 Perner zastavil svůj „parostroj“ na pardubickém nádraží, aby se hodnostáři, zahajující provoz na trati, posilnili na další cestu a aby je zástupci města spolu s davy pardubických občanů mohli pozdravit, netušil ani on ani nikdo jiný, že přesně za tři týdny vydechne v tomto městě v domě svých rodičů, majitelů mlýna „Valcha“, naposled. Ale stalo se.
V úterý 9. září 1845 se Perner vracel vlakem z Moravy do Pardubic. Při výjezdu z choceňského tunelu (tunel dnes zde již není, byl prokopán) se před nádražím vyklonil z vlaku a hlavou nešťastně narazil do sloupu u kolejí. Těžce zraněn dojel sice do Pardubic, ale na zdejším nádraží upadl do bezvědomí, z kterého se již neprobral. Druhý den, 10. září 1845, krátce po půl jedenácté dopoledne Ing. Jan Perner v rodičovském domě skonal ve věku pouhých 30 let.
Za dva dny poté, v pátek 12. září, ve 4 hodiny odpoledne, provázel smuteční kondukt mrtvého Pernera od rodičovského domu přes celé město až na hřbitov u kostela sv. Jana Křtitele (dnes je hřbitov dávno zrušen, na jeho místě je park se sochou bratranců Veverkových). Na této poslední z jeho cest jej nedoprovázely jen celé Pardubice, ale i početná výprava jeho spolupracovníků a přátel vlastenců v čele s dr. Františkem Ladislavem Riegrem, kteří přijeli z Prahy zvláštním vlakem.
Podle výpovědi tehdejšího pardubického lékaře a Pernerova přítele dr. J. B. Pichla, v jehož náruči Perner zemřel, slíbili nad otevřeným hrobem postavit Pernerovi v Pardubicích pomník. Nepostavili. Až po desítkách let byla nazvána ulice, v níž stával dům rodičů, ulicí Pernerovou. Když dům po sto letech zbourali a na jeho místě vyrostla budova Chemingu, dali na zeď desku s nápisem: „Zde stával Pernerův dům, kde skonal 10.9.1845 Jan Perner, narozený 7.7.1815 v Bratčicích u Čáslavi, železniční projektant a vrchní inženýr dráhy Olomouc - Praha, který 20. srpna 1845 zahájil na parovozu Bohemia první železniční provoz v Čechách“ (viz foto).
Datum narození na desce není správné. Perner se narodil až o dva měsíce později - 7. září 1815. Jak k tomu došlo? Vysvětlení je velmi prosté. V matrikách narozených, vedených dříve na farách, býval tehdy na horním řádku stránky uveden běžný rok a pod něj se slovem uváděl běžný měsíc. Pod název měsíce pak byli postupně podle data narození zapisováni novorozenCi. Záznamy se zapisovaly do předtištěných kolonek. V první kolonce byl formou zlomku uveden den narození (v čitateli) a den křtu dítěte (ve jmenovateli), druhá kolonka obsahovala čp. domu narození, další kolonka křestní jméno novorozeněte, další pohlaví, náboženství, pak jméno a povolání otce, jméno a rodné příjmení matky atd. Perner se narodil v měsíci září, a to sedmého, a téhož dne byl i pokřtěn. Proto je v matrice narozených u jeho jména v první kolonce zlomek 7/7, z kterého potom z neznalosti vzniklo nesprávné datum narození 7.7.1815. Tato chyba se dostala do různých životopisů, publikací, slovníků atd. Omyl se dostal i na desku na Chemingu...
Pomník Pernerovi nepostavili, alespoň ne takovou tu nějakou kamennou postavu. Má ale pomník jiný, možná důstojnější: od podzimu 1993 je na Univerzitě Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera. Jeho osobu připomíná i pamětní deska v hale pardubického nádraží, kromě Pernerovy ulice je v Pardubicích i náměstí Jana Pernera. Připomíná ho i ta deska s nesprávným narozením na Chemingu. S tou by se ale mělo konečně již něco udělat. Aby nedošlo k tomu, že studenti budou říkat: „...ano studuji v Pardubicích na Dopravní fakultě Jana Pernera, ale představte si, oni v těch Pardubicích ani pořádně nevědí, kdy se Perner narodil!“
|
Pernerova
pamětní deska v Pernerově ulici s nesprávným datem narození
(foto M. Klimpl).
