¹Rodina Ing. Josefa Schnircha (*25.12.1802 v Sobotce † 20.7.1877 v Praze) s jeho manželkou roz. Kulichovou (*21.5.1809 v Poděbradech † 7.1.1887 v Poděbradech?) byla česká vlastenecká rodina.

Jos. Schnirch byl ve službách c. k. železnice a většinou pracoval na stavbě nových tratí v Rakousku. Dlouhá léta měl pracoviště v oblasti Štýrského Hradce (Gratz). Bydlel tam s celou svou rodinou. Jak děti rostly (5dcer a dva hoši), potřebovaly učitele. J. Schnirch je nechtěl posílat do německé školy a proto jim českého učitele, kterého sám platil. Ve Št. Hradci také založil český spolek Beseda.

Největší prací Schnirchovou byla stavba nové železniční tratě z Terstu do Vídně. Byl mu přidělen první úsek trati z Terstu. V porovnání s ostatními inženýry to byl úsek nejobtížnější s největším počtem tunelů a mostů. Protože stavba měla trvat několik let, přestěhoval  svoji rodinu do Sezany. Tam najmul byt v pěkné vile s velkou zahradou. I okolí bylo překrásné. Také² tam platil českého učitele a českou služebnou. Život v Sezaně byl idylický, stavba úspěšně pokračovala. K několika nepříjemnostem došlo, když ho někteří podnikatelé chtěli podplatit, aby jim uznal „nafouknuté“ účty. V jednom případě šlo o 20 000 zl. To byly tenkrát velké peníze.

Když byla stavba dokončena, byla veliká slavnost. Přijel i císař se svou chotí. Všichni mu provolávali slávu, jen skupina rodiny Schnirchů (byl jich pěkný houf!) měla přikázáno, aby provolávala slávu česky! Vzbudilo to velkou pozornost a přispělo to s jeho neúplatností k tomu, že Schnirch po skončení této práce dostal to nejnižší vyznamenání, nebyl povýšen, nýbrž přeložen do Prahy s malým platem. A to měl 7 dospívajících dětí.

V Sezaně se jeho dcera Božena zamilovala do podnikatele pana Birnbauma (byl synem zahradníka s nejlepší pověstí), který dodával na stavbu dráhy štěrk a jiný materiál. Také on do ní byl ³zamilován až po uši. Záhy byla svatba. Svatební cesta trvala skoro půl roku. Jezdili po Itálii a Birnbaum, velký znalec umění, zasvěcoval Boženu do pochopení vší té krásy. Po skončení svatební cesty koupil Birnbaum krásnou vilu v italském slohu. Dal tam také přistavět zimní zahradu. Narodila se jim holčička, která brzy zemřela. Potom hoch Bertík (později docent, objevil v letech po první světové válce pro Čechy krásu barokní architektury a umění).

To byla nejšťastnější léta. Potom začal zlobit Birnbauma žaludek a následky po poranění kyčle (při horské túře). Trpěl velkými bolestmi, nemohl chodit a zemřel. Před smrtí přikázal Boženě, že se musí znovu vdát, protože prý by ji její sourozenci připravily o všechny peníze. Provdala se tedy za MUDr. Boh. Boučka, měst. Lékaře v Poděbradech. Bohumil vyženil dvě děti, Vojtěcha a Boženu.  Bohuslav se po velkých bojích dostal na akademii – sochařství, *Jaroslav ⁴studoval na technice ve Švýcarsku v Curychu. Věnoval se pak konstrukcím parních kotlů. V tomto oboru se stal uznávaným expertem a pracoval ve Vídni. Tam se také oženil za vídeňskou Italku 3. (i takové kombinace se Vídni vykytovaly!) Toto děvče bylo do něj tak zamilované, že se naučila česky a celá rodina byla česká. Jaroslav získal místo v Praze. Tam se také celá rodina přestěhovala. Jenže tato manželka mu brzo zemřela. ? V Praze vyhledávala jen německou společnost, chodila nakupovat jen k německým obchodníkům, doma se mluvilo jen německy. Tak se stalo, že jeden z bratrů Schnirchových zůstal se svou rodinou Čechem, rodina Jaroslava byla po přestěhování do Vídně rodinou německou.

⁵O životě v Sezaně více v Pamětech Boženy Schnirchové provd. Birnbaumové-Boučkové. Přepis na stroji mám.

* Více v pamětech vnuka Emila Schnircha v německy psaných vzpomínkách na život v domě, který J. Sch. Koupil v Krameriově ulici č. 11 (Americká). Psáno na stroji mám jen první část.

III.98 Hynek Šantl