Havířský kostelík
 PhDr. Jana Hrabětová
Polabské muzeum
 

Zpět na články o Bohuslavu Schnirchovi

Zpět na hlavní stránku

Havířský kostelík se zvonicí v roce 1843

Obrázek Havířského kostelíčku Nanebevzetí Panny Marie je kamenotisk z knihy „Der Elbstorm“ vydané v roce 1843. Věrně ho zachycuje po přestavbě v roce 1665, kdy byl obehnán dřevěným plotem a sloužil jako hřbitovní kaple. Památná zvonice z poloviny 17. století má ještě hrázděné přízemí a je u ni vidět kříž, vyzdvižený na paměť jezuitské misie v roce 1752 vedené pověstným páterem Antonínem Koniášem. Kříž dávno zanikl, ale plechový korpus je uložen v muzejních sbírkách, stejně jako inventář z Havířského kostelíčku odstěhovaný po odsvěcení v roce 1964.

 

 

Jde sice jen památku místního významu, ale opět díky Bohuslavu Schnirchovi se řadí k předním uměleckohistorickým památkám v našem městě.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie neboli Havířský kostelík, stojí v místě starého popraviště za mostem, na němž bylo 5. srpna 1496 sťato deset vůdců velkého povstání kutnohorských havířů. Dvacet let po této popravě v roce 1516 nechal na tom místě postavit pražský měšťan Ondřej Prachovec (snad příbuzný některého z popravených havířů) dřevěnou kapli. Svědčí o tom zachovaný pamětní zápis, uložený ve sbírkách Polabského muzea. Na stavbu přispěli hlavně kutnohorští měšťané, kteří ji vybavili zvonem a stříbrným kalichem.  Po třicetileté válce, kdy byla kaple vykradena a vypálena, vznikl na daném místě v roce 1665 zděný kostelík, jehož podoba se zachovala na staré rytině i v plánku. Ze sbírek mezi místními měšťany byl nový kostelíček vybaven poměrně hodnotným barokním inventářem. Přesto ho nechal císař Josef II. jako nepotřebný zrušit a všechen inventář prodat v dražbě. Většinu věcí koupili tehdy poděbradští měšťané, a když se jim po několika letech podařilo kostelíček obnovit aspoň jako hřbitovní kapli, vydražený inventář vrátili zpět.
Zejména časté záplavy časem zděný kostelík natolik poškodily, že musel být v roce 1860 místním zednickým mistrem Josefem Kalousem postaven prakticky znovu. Když se blížilo čtyřsté výročí popravy kutnohorských havířů, vznikl z iniciativy lékárníka Jana Hellicha „Spolek pro dostavbu kostelíčka“, který svou činnost završil také v roce 1896. Hellich se tehdy obrátil na řadu osobností a poděbradské řemeslníky s žádostí o spolupráci na konečné podobě kostelíčka. Sochař Bohuslav Schnirch tehdy navrhl na prostou novogotickou stavbu dekorativní průčelí s tympanonem Nanebevzetí P. Marie, kterému je kostelíček zasvěcen. Malíř Karel Liebscher provedl návrhy na vitráže do všech šesti novogotických oken, pěkné kované dveře zhotovil místní umělecký kovář Jan Báša, novogotický oltář a kazatelnu podle návrhu prof. Josefa Kastnera z Prahy provedli jeho žáci z řezbářské školy.
Předání obnoveného kostelíčka poděbradské veřejnosti zapadlo v proudu příprav na velkolepé celonárodní oslavy v souvislosti s odhalením pomníku krále Jiřího na poděbradském náměstí, které se konaly o čtrnáct dní později.
V roce 1921 propůjčila katolická církev k bohoslužbám nové Církvi československé, ke které se tehdy v Poděbradech přihlásilo přes 500 lidí. Ta používala kostelíček až do roku 1937, než dokončila stavbu svého nového sboru (v ulici dr. Milady Horákové). Nakonec byl sešlý a neudržovaný kostelík v roce 1964 odsvěcen a zcela uzavřen. Všechen liturgický inventář, obrazy a plastiky postupně převzalo do svých sbírek Polabské muzeum. Až k pětistému výročí popravy se město Poděbrady jako vlastník památky postaralo o generální opravu celého objektu a příležitostné otevření pro veřejnost. V současné době bývá Kostel Nanebevzetí P. Marie v letní sezoně otvírán veřejnosti a často se v něm konají svatby a hudební pořady.

 

Vstupní portál - návrh

Zpět na články o Bohuslavu Schnirchovi

Zpět na hlavní stránku