Model trig

Sochař Bohuslav Schnirch dohotovil právě na levém křídle průčelí národního divadla model jedné ze svých překrásných trig. Model postaven tu na zkoušku, a jsa co do rozměrů přesně a pečlivě proveden a bronzován, činí dojem samého sousoší, kteréž zhotoveno z kovu později budovu národního divadla krášliti bude. Hledíme-li na model poněkud dále z nábřeží, nelze si představili celku více harmonického, kdežto ze železného mostu vadí nedostatek volného prostoru za Victorií a zvláště jejími křídly, která se téměř samé římsy dotýkají. V moci sochařově, aniž koho více, již arci není vadě této odpomoci.

Pozn.: Železná lávka, jediné místo, pro které trigy nebyly komponovány,

Rudolfova lávka byla postavena v letech 1868–1869, jako třetí visutý most přes Vltavu v Praze, mezi Klárovem a tzv. Rejdištěm. Byla pojmenována podle korunního prince Rudolfa a říkalo se jí také Železná lávka, případně Řetězová lávka. Byla vybudována společně s železným visutým Mostem císaře Františka Josefa I. jako čtvrtý most přes řeku. Později bylo na staroměstském břehu zbudováno vyvýšené nábřeží, nazvané roku 1878 po korunním princi Rudolfovi – dnešní Alšovo nábřeží. Pojmenovaná po něm byla i nejvýznamnější budova na nábřeží za lávkou, Rudolfinum. Lávka měla dvě pole o rozpětí 96,01 m. Na středním pilíři stála litinová mostní brána o výšce 17,5 m. Mostovka byla 3,35 m široká. Ocel pro řetězy a ložiska byla dodána z britského Sheffieldu. Vyústění lávky dodnes připomíná název ulice „U Železné lávky“ na malostranském břehu. Lávka sloužila bez větších oprav až do roku 1914, kdy ji nahradil most arcivévody Františka Ferdinanda d’Este, který dnes nese jméno Mánesův most. Pozůstatkem po Rudolfově lávce je hrázděný mýtní domek č. p. 554 na malostranské straně.