Uměleckoprůmyslová škola v Praze byla založena v roce 1885 a v době svého vzniku byla první a jedinou státní uměleckou školou v Čechách. Budova byla vystavěna v letech 1882-1885 podle projektu Františka Schmoranze ml. a Jana Machytky.
Škola původně využívala jen křídlo na Alšově nábřeží, zatímco trakt do náměstí sloužil Malířské akademii.
Architektonické řešení je inspirováno italskými paláci vrcholné až pozdní renesance, avšak jeho bezprostředními vzory byla sídla výtvarných akademií v Paříži a ve Vídni.
Průčelí je vyzdobeno kopiemi antických a renesančních soch: Venuše Medicejské, Venuše Uranijské, Tančícího satyra, Bakcha s malým Satyrem od Jacopa Sansovina, nad vchodem Michelangelova Dne a Noci z thumby Lorenza II. Medicejského, Dia z Otricole z Vatikánského muzea. Uvnitř je původní malířská výzdoba zachována ve výstavním sále a v části chodeb.

Ve středověku byla v těchto místech hradba od Karlova mostu přes Valentinskou ulici k nábřeží u ulice Na Františku. V roce 1660 u domu na Alšově nábřeží 2 byla vybudována městská jízdárna a celé prostranství u Vltavy až k dnešní ulici mělo název „Na Rejdišti“. Na nábřeží za domem č. 85-2 stávala městská jízdárna č. 82 a pod ní bylo místo ohrazené plotem, které sloužilo jako letní jízdárna, německy Tummelplatz, česky Rejdiště. V těchto místech se také často odehrávaly souboje.

Přeměnu Rejdiště zahájila stavba řetězové lávky v letech 1868–1869. Následoval výkup a demolice starých nábřežních domů a za pár let na lávku navázala stavba Rudolfina (od června 1876), úprava nábřeží (1878), stavba základní školy (1879 - 1885), stavba Uměleckoprůmyslové školy (1882) a Uměleckoprůmyslového muzea (1897). Podobu tohoto „ostrova umění a vzdělávání“ (nynějšího Palachova náměstí) dotvořila ve 20. letech 20. století budova Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.