Umělecko-průmyslové museum - České průmyslové museum v Praze
1892 arch. Antonín Wiehl a Osvald Polívka
|
Dvoupodlažní stavba postavena s finanční podporou Adalberta Lanny jun. ve stylu italské renesance z let 1897—1899 navržená architektem Josefem Schulzem pro Obchodní a živnostenskou komoru v Praze s bohatě ozdobenými členitými střechami a zdobenou fasádou, průčelí Bohuslav Schnirch a Antonín Popp: reliéfy řemesel tkalcovství, košíkářství, vyšívání a krajkářství, zlatnictví a klenotnictví, platnéřství, zámečnictví, zvonařství, cínařství, brusičství, řezbářství, tisk, výroba a výzdoba knih, kamenictví, sklářství, hrnčířství, výroba porcelánu nad přízemními okny, znaky měst Rumburk, Zbraslav, Domažlice, Mladá Boleslav, Staré Město Pražské, Jindřichův Hradec, Hradec Králové, Slavkov, Turnov, Kutná Hora, Plzeň, Nové Město Pražské, Hradčany, Vimperk, Beroun, Loket nad okny druhého patra. Výzdoba fasády je založena na ideovém propojení cípových výplní znázorňujících řemesla (tehdy čerstvě proslavená Jubilejní výstavou), s antickými bohy-patrony řemesel a se znaky měst, ve kterých se řemesla historicky rozvíjela. |
nástavba patra ve 20. letech 20. stol.
|
|
Ve středověku byla v těchto místech hradba od Karlova mostu přes Valentinskou ulici k nábřeží u ulice Na Františku. V roce 1660 u domu na Alšově nábřeží 2 byla vybudována městská jízdárna a celé prostranství u Vltavy až k dnešní ulici mělo název „Na Rejdišti“. Na nábřeží za domem č. 85-2 stávala městská jízdárna č. 82 a pod ní bylo místo ohrazené plotem, které sloužilo jako letní jízdárna, německy Tummelplatz, česky Rejdiště. V těchto místech se také často odehrávaly souboje. Přeměnu Rejdiště zahájila stavba řetězové lávky v letech 1868–1869. Následoval výkup a demolice starých nábřežních domů a za pár let na lávku navázala stavba Rudolfina (od června 1876), úprava nábřeží (1878), stavba základní školy (1879 - 1885), stavba Uměleckoprůmyslové školy (1882) a Uměleckoprůmyslového muzea (1897). Podobu tohoto „ostrova umění a vzdělávání“ (nynějšího Palachova náměstí) dotvořila ve 20. letech 20. století budova Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. |
|
|
Výzdoba fasády působí harmonicky jako celek, ale sestává z propracovaných detailů
|
|
|
|
Kamnářství
- Hrnčířství
Modely a skutečné provedení
|
Kamnářství
|
|
|
Brusičství
drahokamů - Řezbářství
Modely a skutečné provedení
|
Brusič drahokamů
|
Řezbářství - sochařství
|
Řezbářství
|
|
|
Knihařství
- Kronikářství (malířství?)
Modely a skutečné provedení
|
Schnirch zhotovil sádrovou předlohu celého pásu cípových výplní - část fotografie
|
Kronikářství (malířství?)
|
Knihtisk
|
Schnirchův náčrtek knihařského lisu
|
Pozdější varianta sádrového modelu
|
Knihtisk
|
|
|
Kamenictví
- Sklářství
Modely a skutečné provedení
|
Kameník
|
Sklář
|
Sklářství
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Znaky měst
|
Cípové výplně
|
Cípové výplně
Okřídlený putti s věncem
Studie k cípové
výplni
|
|
|
|
|
Konzola s orlem
|
Pro Schnircha typická nástěnka, v tomto případě s opakujícím se motivem výra (sovy)
|
Bohuslav Schnirch: kovaná mříž
|
Mřížová výplň vchodových dveří
|
Zemský znak
|
Athéna, ochránkyně umění,
řemesel, blahobytu
jejím atributem je symbol sovy
|
Dionýsus - Bakchus, ochránce kreativity
|
Merkur - Hermes, ochránce kovářství
|
Apollon, ochránce umění
|
Héraklés - Herkules, ochránce píle a vytrvalosti
|
 |
Múza - inspirace a kreativita
|
|
|
|
Schodišťový kandelábr
|
Plastická výzdoba interiéru
|
Schodišťový kandelábr a další plastická výzdoba
|
Interierové hodiny
|
|
Zpět na Některé práce Bohuslava Schnircha
