Žatecký řetězový most
Saaz
50.3347919N, 13.5390367E

most dal postavit hrabě Karel Chotek
most projektoval Ing. Bedřich Schnirch

1826  řetězový most přes Ohři v Žatci

 

První pevné spojení obou břehů Ohře zajistil řetězový most, postavený rodákem z Pátku nad Ohří Bedřichem Schnirchem mezi 27. 7. 1826 a 4. 10. 1827. Svou délkou 64 m byl v té době nejdelším řetězovým mostem na evropském kontinentu.

Základní kámen řetězového mostu přes Ohři u Žatce byl položen dne 27. července 1826. Slavnostní otevření proběhlo 4. října 1827. Z pamětní desky vyplývá, že o zdárnou výstavbu řetězového mostu se zasloužil nejvyšší purkrabí Českého království hrabě František Kolovrat, dále královské město Žatec, stavební ředitel Pavel Strobach a železárny v Rychnově. Řetězový most měl délku 64 metrů (z toho přes řeku ve volné šíři 59,72 metrů). Na severním i jižním břehu se nacházely zděné věže, mezi kterými byla natažena trojice řetězů po pravé i levé straně, a ty nesly 5,55 metru širokou mostovku. Při stavbě byly použity řetězy složené z plochých železných prvků, které vynalezl Josef Božek. V roce 1891 byl po důkladné technické kontrole zjištěn nepříznivý stav řetězů. Kovy, které byly ve zdivu pod chodníkem, podlehly masivní korozi a řetězový most byl v provozu do roku 1895, poté byl zbourán a nahrazen mostem ocelovým.

Svému účelu sloužil do roku 1891, kdy musel být pro havarijní stav uzavřen. O čtyři roky později byl snesen včetně obou opěr. Z mostu se zachovaly tři články řetězu v místním museu, v průjezdu domu č. p. 127 by měly být umístěny dvě pamětní litinové desky.
Od 13. 6. 1896 slouží současná ocelová oblouková konstrukce na pískovcových opěrách. Od stavby silničního průtahu na konci 50. let 20. století po ní již nevede hlavní silnice na Most, ale pouze místní komunikace. Roku 2001 byl důkladně opraven.

Základní kámen položen 26.6.1826, stavba dokončena a 4.10.1827 uveden do provozu.
Most spojoval Žatec s předměstím na levém břehu Ohře, délka 64 metrů, mostovka 5,55 m, dvě trojice řetězů. V roce 1891 technická kontrola zjistila závady a proto byl most v roce 1895 rozebrán. V muzeu se dochovaly dva články řetězu.

Řetězový most v Žatci

model mostu v Žatci

Základní kámen pro stavbu řetězového mostu v Žatci byl položen 26. června 1826. Při jeho slavnostním otevření dne 4. října 1827 byla odhalena kovová pamětní deska s latinským nápisem, která hlásá, že o zdar stavby se zasloužil nejvyšší purkrabí Českého království hrabě František Kolovrat, město Žatec, stavební ředitel Pavel Strobach a železárny v Rychnově.
Nosnou konstrukci mostu navrhl a zrealizoval ing. Bedřich Schnirch, rodák z Pátku u Loun. Bronzové pamětní desky tohoto mostu jsou umístěny v průchodu budovy bývalého OPS při vstupu z nám. 5. května (areál bývalého německého muzea v Žatci). Při stavbě byly použity řetězy složené z plochých železných prvků, které vynalezl Josef Božek. Stal se prvním a největším zdařilým mostem v Čechách, který překlenul řeku ve volné šíři 59,72 metru. V roce 1891 se však při důkladné technické prohlídce zjistilo, že řetězy ve zdivu pod chodníkem jsou silně zkorodované, proto byl most zbourán a poté nahrazen mostem novým.

 

 

 

Žatec (Louny) - silniční most

Již staré rytiny ukazují v Žatci dřevěný most přes Ohři, který je písemnými prameny poprvé doložen už v roce 1004.

V 19. století byl nahrazen řetězovým mostem projektovaným B. Schnirchem, průkopníkem řetězových mostů u nás a rodákem z nedalekého Pátku. Žatecký řetězový most patřil po Strážnickém k prvním na evropské pevnině – stavěl se v letech 1,826-1827 a v provozu byl do roku 1896. Most měl délku 64 metrů, mostovka byla nesena dvěma trojicemi řetězů a byla 5,55 metrů široká. Nahradil ho pak ocelový obloukový most.

V Žatci je rovněž visutá prefabrikovaná lávka pro pěší o dvou polích: 30 metrů a 71 metrů, tedy celkově stometrové délky. Jde opět o jednu z četných úspěšných prací prof. ing. Jiřího Stráského a jeho spolupracovníků.

Zároveň se v Žatci zachovaly i zbytky středověkého gotického mostu z konce 14. století. Dnes se nacházejí v suterénu domu čp. 243 v ulici Obránců míru.

Z mostní stavby se zachovaly 3 oblouky valené klenby, obložené tesaným kamenem. Jde o jednu z nejvýznamnějších složek středověkého města, která se alespoň z takto značné části dochovala.

 

Zpět na práce Bedřicha Schnircha

Zpět na Bedřich Schnrich

Zpět na hlavní stránku